Článek
Do bourání se však úředníkům nechce. I když po vyčerpání všech právnických opravných prostředků jim to zákon umožňuje.
K demolici lze přistoupit až po opakovaných a nikam nevedoucích pokusech o zahájení řízení a jen v nezbytně nutném rozsahu. Jenže ten lze vlastně jen určit podle stavební dokumentace.
Stavební úřady přistupují k odstraňování nepovolených staveb velice zdrženlivě
A pokud ji vlastník černé stavby nedodá, není podle čeho rozsah demolice určit, hájí se mnozí úředníci. Bojí se, aby pak sami nečelili žalobám pro způsobení škody. A tak se kolem černé stavby sepisují spisy, ale fakticky se nic neděje. Léta.
Případ Lipence
Tento stav nastal v pražské čtvrti Lipence, vilové oblasti na okraji Prahy, v blízkosti romantického údolí Berounky. V ulici Na Lhotkách vyrostl z čista jasna rozlehlý rodinný dům schovaný za dvoumetrovou zdí.
„Před více než rokem a půl dostal stavebník štědrou lhůtu pro dodání podkladů pro řízení o dodatečném povolení stavby. Stavebník se ale ukázal být tvrdším hráčem, než si na stavebním odboru mysleli,“ popisuje průběh kauzy Tomáš Pelíšek ze Sdružení pro Lipence.
Stavebník před vypršením lhůty požádal o prodloužení lhůty, což už úřad zamítl a zamítnutí potvrdil i pražský magistrát. Průtahy byly podle úřadů zjevně účelové. „A tak uplynul rok 2017 a v tom domě se bydlelo,“ vypráví Pelíšek.
Těsně před nabytím právní moci rozhodnutí úřadu o zamítnutí žádosti o delší lhůtu podal stavebník opět další žádost o dodatečné povolení. A zase běžela lhůta pro podklady. A opět nic nedodal. „A zase přijde žádost o prodloužení termínu a opět to úřad zamítne a spis zase putuje na magistrát,“ popisuje Pelíšek.
Stavebník si mezitím pořídil další okolo ležící pozemky. Aby bylo možné nařídit odstranění stavby, musel by skončit koloběh žádostí o dodatečné povolení.
Ministerstvo: Demolice je možná
K tomu, aby se stavba mohla odstraňovat, ale i tak musí být zřejmé, co se má bourat. A to bez dokumentace, kterou stavebník nedodal, vlastně ani nejde, shrnuje poznatky ze stavebního úřadu Pelíšek.
Podle Viléma Frčka z ministerstva pro místní rozvoj ale zákon hovoří jasnou řečí: stavebník musí prokázat, že stavba není umístěna v rozporu s územním plánem a s veřejným zájmem a „pokud nedoloží dokumentaci požadované stavebním zákonem ve lhůtě, kterou stavební úřad určí, stavba nebude dodatečně povolena a bude nařízeno její odstranění.“
Jenže praxe je jiná. Na jednu stranu úředníci při kolaudacích domů prohánějí lidi na detailech, ale na druhou na otrlé ptáčky ignorující zákony úplně, jsou krátcí. Do bourání něčího domu, byť postaveného načerno, se jim zkrátka nechce. Vůle zákona se pak drolí v kolečku nejrůznějších odvolání a dovolání.
Zákon je, chybí vůle ho naplnit
Podle právníka z advokátní kanceláře PwC Legal Milana Frice zákony k tomu u nás existují. Stačí je jen naplnit. Z jeho právního rozboru pro Právo vyplývá, že černý stavebník se donekonečna odvolávat nemůže a ani chybějící dokumentace by neměla být překážkou pro realizaci demolice z moci úřední.
„Nesplní-li stavba podmínky dodatečného povolení, a stavební úřad dodatečné povolení neudělil, a dané rozhodnutí nezrušil nadřízený správní orgán ani soud, nařídí stavební úřad stavbu odstranit. Současně v rozhodnutí o odstranění stavby stanoví podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby. Pro splnění povinností uvedených v rozhodnutí stanoví stavební úřad přiměřenou lhůtu,“ uvádí Fric.
Proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby může povinný opět podat odvolání, jež má odkladný účinek a následně opět i žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která má také odkladný účinek, ale jen pokud jej soud na návrhu žalobce přizná.
„Neztotožňuji se s tím, že by bylo možné se do nekonečna odvolávat. Po vyčerpání všech opravných prostředků může stavební úřad přistoupit k výkonu rozhodnutí,“ zdůraznil Fric.
„Náklady odstranění stavby nese v plné výši povinný. K výkonu může přistoupit stavební úřad nebo může o provedení požádat soudního exekutora. Pokud stavební úřad vykonává rozhodnutí sám, zašle povinnému výzvu k dobrovolnému splnění povinnosti. V případě nesplnění této povinnosti pak pověří odstraněním stavby stavební firmu,“ dodal Fric.
„Obecně vzato na základě praktických zkušeností souhlasím, že stavební úřady přistupují k odstraňování nepovolených staveb, a tedy k výkonu svých rozhodnutí, zdrženlivě. Většina černých staveb tak končí dodatečným povolením a k odstranění staveb dochází výjimečně,“ potvrdil právník PwC Legal.