Stavět byty pro mladé, nebo domovy seniorů?

Podle Davida Pospíšila, ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí, po odečtení opakovaných žádostí či žádostí, které může uspokojit terénní práce, nebude letos vyhověno asi deseti tisícům žadatelů. Loni bylo v Česku zhruba 480 domů pro seniory.

Skupina příjemců starobních penzí, která v současnosti čítá přes dva miliony lidí, se v souvislosti se stárnutím populace přitom bude dál rozšiřovat, bude tak růst i tlak na nová místa v domovech důchodců.

V prvním pololetí letošního roku se začalo podle statistiků stavět téměř šest tisíc bytů v bytových domech.

Je to nejvíc v daném období od roku 2008, mezi nimi ale jen minimum obecních bytů s přijatelným nájemným pro začínající rodiny. Ročně se v Česku uzavře zhruba 45 tisíc svateb. Mladé rodiny často na hypotéku vůbec nedosáhnou buď proto, že nezvládnou její splácení, či pro svoji finanční situaci a výši příjmu si nemohou žádost ani podat. Podle odhadů je v Česku kolem 54 tisíc domácností v závažné bytové nouzi, v těchto domácnostech by mělo být i kolem 20 tisíc dětí.

Nedostatek cenově dostupných bytů, nájemních bytů a bytů pro mladé rodiny se řadí mezi důvody, proč Češi nespěchají s narozením prvního, ale ani druhého či třetího dítěte. První dítě se nejčastěji rodí kolem třiceti let věku matky. Druhé a třetí dítě tak již často žena docela obyčejně nestihne, nebo si ho kvůli splácení hypotéky či právě nedostupnosti většího bytu rodina prostě dovolit nemůže.

Na otázku, co stavět dříve, při zachování toho, aby se současně nepodporovala řevnivost mezi dvěma skupinami obyvatelstva, mají politici a ekonomové často rozdílné názory. „To, zda podporovat spíše mladé, či staré, je téma, na kterém se politici a ekonomové neshodnou,“ potvrdil Právu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

„Politici podporují spíše starší občany, kteří ve větší míře chodí k volbám, mají stálejší názory a v mnohých případech si již objektivně nedokážou pomoci sami. Ekonomové by podporu nasměrovali spíš k mladším lidem, na kterých závisí budoucí rozvoj země,“ upozornil. Jak dodal, mladí lidé na začátku profesního života potřebují pomoci, aby si mohli pořídit bydlení a založit rodinu.

„Každá politická strana při rozhodování, co při projednávání rozpočtu na příští rok podpoří, samozřejmě bere v potaz, ani ne jak je ta která skupina početně silná, jako to, zda chodí k volbám. A tady jednoznačně vede skupina 55+,“ řekl Právu politolog Jan Kubáček.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy si stát musí přestat hrát na to, že každého může zaopatřit. „Je to problém, na který zadělávají politici svojí nečinností, odkládáním penzijní reformy, případně krátkozrakým nadbíháním jednotlivým sociálním skupinám na úkor jiných,“ řekl Právu.

„Podporujme staré i mladé, ale smysluplně a udržitelně,“ uvedl dále Kovanda. „Staré podpořme kvalitní penzijní reformou, mladé rodiny s dětmi zase třeba zpružněním legislativy týkající se částečných pracovních úvazků. Když mohou mladé matky snáze skloubit práci s kariérou, není třeba tolik vyhazovat na rodičovském příspěvku,“ dodal.

„Stát musí systematicky podporovat základní atributy kvalitního života, jako jsou bydlení či penze. Tradičně při vyjednávání o státním rozpočtu vznikne obrovská tenze mezi politickými tábory a jejich podporovateli. Musíme apelovat na politiky, na jejich zdravý rozum a snad i prozíravost,“ uvedl Martin Sklenář, analytik Saxo Bank.

Ideální jsou podle politologa Jana Kubáčka projekty, které vyhovují oběma generacím a které získávají stále větší podporu v západoevropských zemích. „Tedy stavět komplexy pro staré i mladé, umožnit jim soužití i vzájemnou výpomoc. Není třeba vytvářet uzavřené izolované enklávy, které mohou být spíše zdrojem problémů,“ dodal.