Článek
ČSÚ zároveň revidoval data za loňský prosinec, když meziroční pokles ve stavebnictví zmírnil z původních 4,6 procenta na 3,4 procenta.
Téměř šestiprocentní meziroční pokles v lednu byl podle statistiků dán vysokou srovnávací základnou. „Pokles tlumilo inženýrské stavitelství, které zaznamenalo meziroční růst o 1,4 procenta, zatímco produkce pozemního stavitelství (stavby budov) klesla o 8,3 procenta,“ dodala Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Orientační hodnota vydaných stavebních povolení dosáhla 40,3 miliardy korun a klesla o 12 procent. Stála za tím výstavba nebytových budov a dopravní infrastruktury, vysvětlil Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Oproti stejnému období loňského roku se zahájilo téměř o 30 procent bytů více, dokončeno však bylo o bezmála 28 procent bytů méně.
„Lednová čísla ve stavebnictví nemá smysl nijak přeceňovat. Jednak se v tomto čase moc nestaví, takže jejich podíl na celoročním výsledku je téměř zanedbatelný, jednak jsou vždy ve vleku výkyvů počasí. Třeba pokud je příznivější, vypadá to v tomto odvětví lépe. Proto je letošní první pokles spíše jen výsledkem vysokého srovnávacího základu z loňského roku,“ okomentoval lednovou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Nadějně podle něj vypadají čísla ve výstavbě bytů. Zůstává ovšem otázkou, zda se nejedná jen o výkyv, nebo se skutečně začíná negativní trend výstavby obracet. „To ukážou až data z dalších měsíců. Jako podpora výstavby letos zafunguje levnější financování a dostupnější hypotéky. Příznivější by mohly být rovněž ceny stavebních materiálů, nicméně lidé budou ve stavebnictví chybět i nadále,“ dodal.
Stavební řízení je znovu v ohrožení. Úřad zrušil i druhou zakázku na digitalizaci
