Článek
O získání zakázky na stavbu usiluje severoamerický Westinghouse, jihokorejská KHNP a francouzská EDF. Smlouva s vítězem tendru má být po jeho schválení vládou podepsána do konce roku.
„Jednání s Evropskou komisí pokračují,“ řekl Právu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Podle něj se vyjednavačům daří dosahovat pokroku u klíčových parametrů, které jsou nezbytné ke schválení státní podpory pro nový zdroj. Ministerstvo věří, že právně pevné notifikační rozhodnutí padne ze strany Komise brzy.
O Dukovany se utkají všichni tři zájemci
Podle Jiřího Gavora ze společnosti ENA to ale na tendr nevrhá úplně nejlepší světlo. „Prodlužování procesu notifikace příznivé není, protože to vzbuzuje nervozitu a dohady, jaké budou podmínky. Dokud není vyjasněno financování, vznáší se nad věcí rizika,“ poznamenal Gavor.
Připustil nicméně, že z hlediska časového harmonogramu to ještě nemusí nic znamenat. Také ministerstvo tvrdí, že absence souhlasu Komise nebude mít na průběh tendru vliv. „V žádném případě to negativně neovlivní ani projekt, ani jeho časový harmonogram,“ prohlásil mluvčí Vošahlík.
Státní podpora má mít formu tzv. Contract for Difference, kterou již Komise schvalovala pro výstavbu jaderných elektráren ve Velké Británii a již plánují i v Polsku a dalších státech. Návratnost investice stát zajistí tak, že bude dorovnávat výkupní cenu z nového bloku v době, kdy bude nízká. Výrobce se ale musí podělit o zisk v době, kdy tržní cena převýší stanovený limit.
Vyhodnocení tendru podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže běží na plné obrátky. „Nyní probíhá posouzení nabídek z ekonomického i obchodního a technického hlediska,“ řekl Novinkám a Právu.
„Model hodnocení je nastaven za základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a na hodnocení se podílí dvě stě osmdesát expertů,“ doplnil.
Posuzování probíhá ve speciálních zabezpečených prostorech, kam mají přístup jen hodnotitelé. Tyto prostory jsou v Praze, Dukovanech a Temelíně. „Hodnotitelé do nich mohou vstoupit pouze bez záznamových prostředků, tedy i bez telefonu. Mimo tyto prostory nelze vynášet žádné informace z předložených nabídek,“ upřesnil Kříž.
Za 400 miliard?
Kolik bude nakonec blok stát, není jasné. Podle analytika Capitalinked Radima Dohnala to může být i 400 miliard korun. Odkazuje se přitom i na studii banky Lazard. Když se uvádí ceny kolem 160 až 190 miliard, přehlíží se podle něj riziko pomalejší výstavby a náklady financování.
Stavební a další náklady by měly nabíhat už v roce 2024, ale tržby či zisk by i při dodržení plánu dokončení za dvanáct let měly přicházet až v roce 2036.
„Pokud budu optimisticky počítat náklady financování na čtyři procenta ročně, pak to za dvanáct let činí 44 miliard. Každý další rok zpoždění rostou o dalších deset miliard,“ upozornil Dohnal.
Temelín měl třetí nejvyšší výrobu ve své historii
