Článek
Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Jedinou zemí, která návrh nepodpořila, bylo Maďarsko.
Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Součástí návrhu je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné.
Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun plynu plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby.
„EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který jednání s unijními kolegy poprvé předsedá.
Fiala: Zásobníky plynu v ČR jsou už plné z 80 procent
Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu proti průměru z posledních pěti let.
O výjimky si budou moci zažádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou nebo je jejich napojení nedostatečné. Mohou si je vyjednat i země, které mají dostatečné zásoby plynu na zimu nebo jsou na plynu závislá jejich kritická průmyslová odvětví.
Úspěch českého předsednictví
Řada zemí proti návrhu původně protestovala. Kritika se ozývala zejména z jižních států v čele se Španělskem či Řeckem, které v posledních letech investovaly do infrastruktury na zkapalněný plyn (LNG), který byl před válkou na Ukrajině dražší než potrubní plyn z Ruska.
Dodávky plynu od Gazpromu klesnou dnes na 20 procent
Proti mělo být i Polsko, které se rovněž už před válkou začalo odstřihávat od ruského plynu a jako náhradu si vyjednalo dodávky z Norska.
Těmto zemím se tak solidarita se zbytkem EU závislým na ruském plynu nejprve moc nezamlouvala, nakonec si však z původního návrhu vymohly výše zmíněné ústupky.
„Vzhledem k tomu, že návrh Komise vyvolal negativní reakci celé řady států a vypadalo to, že může spadnout celý pod stůl, je nepochybně úspěchem českého předsednictví, že se podařilo vyjednat kompromis přijatelný pro všechny, vyjma Maďarska,” uvedl vedoucí klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth.
Maďarský ministr žádá v Moskvě o víc plynu. Rýsuje se široká spolupráce, zní z Ruska
Jednání podle něj skončilo úspěchem i proto, že součástí dohody je, že o spuštění krizového mechanismu povinných úspor bude rozhodovat Rada, nikoliv Komise.
„Úlevy z úspor pro jednotlivé země s ohledem na jejich geografickou polohu nebo energetický mix, které schválený návrh obsahuje, jsou v pořádku – Česko samo se takové výjimky dočkalo, když se před necelými dvěma měsíci řešil odklon od ruské ropy,” dodala hlavní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.