Článek
Nová pravidla zavádějí, že při dosažení cenové úrovně 45 eur v cenách roku 2020, což je v současnosti asi 56 eur, tedy 1370 korun, za tunu vypuštěného oxidu uhličitého, se do oběhu vypustí více povolenek, což má jejich zdražování omezit.
Povolenky se uvolní z takzvané Rezervy tržní stability. Dosud platilo, že při dosažení uvedené úrovně se na trh vypustí dvacet milionů povolenek; nově to bude dvojnásobek.
Systém emisních povolenek má producenty motivovat ke snižování zplodin oxidu uhličitého. Velká část politiků se však obává možného dopadu vysokých cen povolenek na obyvatele, který by se v systému mohl projevit prostřednictvím plateb za vytápění budov a při nákupu paliv.
Česká vláda jejich zavedení do tuzemské legislativy odmítá, a to i za cenu případných pokut.
Finální rozhodnutí v pátek podpořili ministři financí EU na jednání v Lucemburku. Za Česko se ho zúčastnila šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). „Jednalo se o jednomyslné formální schválení záchranné úpravy, která si klade za cíl upravit případný emisní systém ETS 2 alespoň omezením růstu cen povolenek,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
„Z pohledu České republiky to nic nemění na skutečnosti, že se zavedením systému nesouhlasíme a na úrovni premiérů budeme nadále usilovat o jeho úplné zrušení, jak mimo jiné potvrdila minulý týden dohoda premiérů Andreje Babiše a Giorgie Meloniové,“ dodal.
Evropský parlament už úpravu emisních povolenek odsouhlasil v polovině září. Český premiér Andrej Babiš (ANO), který patří k velkým kritikům systému, tehdy uvedl, že změna je lepší než nic, nicméně nijak zásadně ničemu nepomůže.
V případě zavedení systému v Česku by byly dopady pro domácnosti značné. Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by se při ceně povolenky 57 eur zdražil litr benzínu o 3,92 a nafty o 4,52 koruny za litr. Megawatthodina zemního plynu by podražila o 334 koruny, tedy například oproti současné tříleté fixaci u společnosti ČEZ asi o třetinu. O téměř čtyři stovky za metrák by také zdražilo černé uhlí.
