Článek
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) původně počítal pro příští rok na budování D3 s částkou 520 miliónů korun. Ta se však po dodatečných úpravách rozpočtu snížila na pouhých 361 miliónů.
"Takovým způsobem financování bychom D3 stavěli sto let," řekl Právu hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS). Podle něj je dálnice naprosto nezbytná pro rozvoj kraje. Nedostatečná dopravní dostupnost odrazuje investory.
Navíc jde o bezpečnost silniční dopravy. Silniční síť je zahlcená vozidly a přes Tábor či mezi Sezimovým Ústím a Veselím nad Lužnicí se často jezdí krokem. Jde o neúnosnou zátěž pro životní prostředí v přilehlých obcích.
Účast soukromých investorů
Jihočeský kraj ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu D3 urychlil schválení územních plánů Táborska a Českobudějovicka, v nichž je dálnice uvedena jako veřejně prospěšná stavba.
"Na úsek Mezno-Chotoviny byl vybrán dodavatel, vydáno je stavební povolení a chybějí pouze peníze. Úsek kolem Tábora je již vlastně hotový a pro trasu Tábor-Soběslav-Bošilec nabylo platnosti územní rozhodnutí, takže mohou začít práce na projektu," zdůraznil Zahradník.
Podle poslance Františka Vnoučka (ČSSD), místopředsedy Sdružení pro výstavbu D3 a komunikace R4, by problémy s financováním dálnice vyřešila účast soukromých investorů. Jde o model PPP (Public Private Partnership), jenž umožňuje poskytovat služby a realizovat investice prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Šimonovský zatím váhá
Sdružení vypracovalo konkrétní návrh uplatnění modelu PPP a letos koncem července ho zaslalo ministrovi dopravy Milanu Šimonovskému (KDU-ČSL). Doporučilo, aby soukromý investor, jenž bude vybrán ve výběrovém řízení, postavil třicetikilometrový úsek D3 Tábor-Soběslav-Bošilec. Náklady, které sdružení odhaduje na zhruba deset miliard korun, by pak stát splatil investorovi do dvaceti let.
Šimonovský sdružení písemně odpověděl: "Naše ministerstvo zkoumá možnost výstavby vytipovaných úseků silnic a dálnic metodou PPP. Mezi vybranými komunikacemi je rovněž dálnice D3 ve vámi navrhovaném úseku Tábor-Soběslav-Bošilec. Za účelem výběru a realizace vhodných projektů byla ustavena pracovní skupina a ke spolupráci přizváni externí odborní poradci v oblasti legislativy a financování."
Sdružení považuje ministrovu odpověď za příliš obecnou. Požádalo proto Šimonovského o jasné stanovisko, které stavby vládou schválené koncepce rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010 vlastně podporuje a preferuje.
Kvůli vlekoucím se sporům s ekology o průchod D3 Posázavím není také dosud rozhodnuto o tom, kudy vlastně dálnice mezi Prahou a Táborem povede. Naopak na Táborsku již byly dokončeny práce na čtyřkilometrovém úseku D3 Chotoviny-Čekanice. Do provozu bude slavnostně předán 7. října.
Sdružení vznikne i pro pražský okruh
Po dobrých zkušenostech z činností Sdružení pro výstavbu D3 chystá Vnouček ustavení podobného sdružení i pro urychlení dostavby silničního okruhu kolem Prahy. "Činnost už zahájil přípravný výbor, 22. října by se měla konat valná hromada a do konce roku chceme sdružení zaregistrovat na ministerstvu vnitra. V příštím roce bychom tak již měli mít právo vyjadřovat se k územním rozhodnutím a stát se neoficiálním připomínkovým místem," řekl Právu Vnouček.
Z pražského silničního okruhu, jenž bude měřit 87 kilometrů, je zprovozněno zatím jen šestnáct kilometrů. "Chceme vytvořit platformu fyzických i právnických osob, které mají zájem o zlepšení dopravní situace v hlavním městě. Nebudeme suplovat činnost státních orgánů, ale na úrovni a bez emocí hledat v diskusi společná východiska. Bez toho se to kupředu nepohne," konstatoval Vnouček.
Řešení dopravy v Praze je podle Vnoučka zásadní problém. Klíčový i proto, aby se nesetřel efekt, jenž v budoucnu nastane po dobudování dálnice D3.
