Článek
Lidem ve veřejných službách a správě s platem pohybujícím se kolem průměrné hrubé měsíční mzdy, jež v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 22 748 korun, by pak garantovaný měsíční příjem klesl v závislosti na počtu odpracovaných let a platové třídě až o devět tisíc korun.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek navrhuje dvě varianty změny dosavadního tarifního systému, vedle toho také možnost zvýšit zaměstnancům osobní příplatek ze současných 50 procent platu až do výše 100 procent, mimořádně 200 procent. Pohyblivou složku mzdy však zaměstnancům nikdo negarantuje.
Podíl tarifní složky má výrazně klesnout
Podle Drábka by to ale umožnilo nesnižovat platy těm zaměstnancům, kteří odvádějí kvalitní práci. Odbory včera upozornily, že zatímco nyní je podíl tarifní složky na celkovém platu asi 60 až 70 %, podle nových pravidel by se snížil přibližně na polovinu, tj. na 30, maximálně 50 % v příznivější, druhé variantě.
První varianta počítá se stejným platovým tarifem v příslušné tarifní třídě pro všechny bez ohledu na počet odpracovaných let. Zvyšování platu by se potom dělo formou osobního příplatku podle schopností a práce zaměstnance.
Druhá varianta MPSV by stanovila maximální dobu, po kterou se platové tarify mohou zvyšovat. Automatické zvyšování platových tarifů po odpracování určitého počtu let totiž není podle ministerstva motivací k rozšiřování schopností, ale motivací k setrvání v úřadu. Ve druhé variantě by se platové tarify zvyšovaly maximálně do 15 let praxe.
„Oba návrhy znamenají extrémní pokles platů, proti kterému by se zaměstnanci měli masově postavit,“ řekla Právu předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Druhá varianta MPSV by podle ní znamenala pokles tarifního platu asi od 22 do 43 procent.
Odbory se bouří
„Navrhované změny platového systému představují destrukci tarifního systému, která spočívá v odstranění (varianta I), případně výrazném omezení systému tarifních stupňů (varianta II) a ve výrazném snížení podílu tarifní složky platu přiznávané podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce,“ uvedla Vondrová. Jak dále zdůraznila, odbory trvají na zachování současné konstrukce stupnic platových tarifů, respektive současného systému odměňování, a nesouhlasí proto s navrženými změnami zákoníku práce.
Například měsíční hrubá mzda referentky České správy sociálního zabezpečení, která je v 8. platové třídě a má za sebou 15 let práce pro stát, by se příští rok při prosazení první varianty chystaných změn snížila ze současných 17 020 Kč o 5220 Kč.
Pracovník výstražné a předpovědní služby (meteorolog), který je po 32 letech praxe v 11. platové třídě a pobírá 22 230 Kč, by při přijetí první varianty přišel o 8920 Kč měsíčně, při druhé pak zhruba o polovinu.
Výrazně by si pohoršili i všichni ostatní státní zaměstnanci (vyjma příslušníků bezpečnostních sborů) a zaměstnanci veřejných služeb a správy, jejichž platy jsou hrazeny z veřejných rozpočtů. Navrhované změny se mají týkat přibližně 560 000 zaměstnanců veřejných služeb a správy. Odbory proto stále hlasitěji hrozí protestními akcemi.
