Státní zaměstnanci berou více než v soukromé sféře, pandemie rozdíl prohloubila

Mediány mezd i platů v prvním pololetí letošního roku rostly meziročně shodně o 7,1 procenta.

Nicméně v covidovém roce 2020 se rozdíl mezi oběma výrazně prohloubil, když medián platů ve veřejném sektoru rostl o 9,5 procenta, zatímco medián mezd v soukromém sektoru se zvýšil jen o 4,8 procenta.

K rozevírání nůžek mezi zaměstnanci ve státním sektoru a soukromé sféře dochází nepřetržitě od roku 2016. V roce 2019 si státní zaměstnanci v mediánu polepšili dokonce o 10,3 procenta, zatímco ti v soukromé sféře jen o 6 procent.

Pod státními zaměstnanci si většina lidí představí zejména úředníky, veřejný sektor ale zaměstnává také třeba učitele, policisty, hasiče či zdravotníky.

Právě poslední jmenovaní si mezi prvním pololetím loňského a letošního roku polepšili daleko více než zbytek veřejného sektoru, což měla být odměna za vysoké nasazení v hektických měsících globální pandemie.

Platový medián specialistů ve zdravotnictví vzrostl o 31,2 procenta na 76 291 korun. Průměrný plat těchto zaměstnanců potom stoupl o 26,2 procenta na 84 035 korun.

Podobně u odborných zaměstnanců ve zdravotnictví medián vyskočil o 31,8 procenta na 60 088 korun a průměrný měsíční hrubý výdělek o 31,1 procenta na 62 143 korun.

V kategorii osobní péče ve vzdělávání a zdravotnictví činil růst průměrného hrubého platu 26,1 procenta (na 39 348 korun) a medián vzrostl o 30,4 procenta na 38 682.

Například medián platů všeobecných sester bez specializace činí 61 622 korun. Celkem 20,1 procenta z tohoto čísla činily odměny. U vrchních sester činí medián 80 781 korun, z toho 18,8 připadá na odměny. U primářů je potom medián 135 214 korun, z něj na odměny připadá 17 procent.

Medián platů úředníků činil v pololetí 33 573 korun, což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta. Průměrná hrubá mzda jim stoupla meziročně o 2,9 procenta na 35 084 korun.

Průměrný úředník si tak stále vydělá o 6742 korun hrubého měsíčně méně než průměrný zaměstnanec v soukromé sféře. Nicméně medián mezd v soukromé sféře, který reflektuje realitu lépe než průměr, už zaostává jak za průměrným, tak mediánovým platem úředníka. Mediánový zaměstnanec v soukromé sféře si vydělává o 953 měsíčně korun hrubého méně než mediánový úředník a o 2494 korun méně než průměrný úředník.

„Státní zaměstnanci a jejich zástupci mluví o nižších mzdách ve srovnání se soukromým sektorem vcelku běžně. Situaci vnímají tak, že práce pro stát není za trest a výše mezd by tak neměla být ve srovnání se mzdami v soukromém sektoru nižší,“ poznamenal hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka.

„Své platy pak často srovnávají s manažery ve finančním sektoru a poukazují na propastný rozdíl ve mzdách, který brání akvizici těch nejvhodnějších kandidátů na práci pro veřejný sektor, což ovlivňuje jeho schopnost dodávat kvalitní služby občanům,“ dodal.

Data z šetření IPSV nicméně ukazují, že mediánový i průměrný výdělek ve veřejném sektoru je od roku 2016 vyšší než v sektoru soukromém.

„Mediánový zaměstnanec ve státní sféře si tak přijde na víc peněz než zaměstnanec ve sféře soukromé. Platí to i pokud vynecháme roky 2019 a 2020, které negativně ovlivnila pandemie, kdy nadstandardní úsilí zdravotníků a dalších zaměstnanců státu odrážel i nárůst jejich výdělku,“ komentoval data Peterka.

Peterka připomněl, že v soukromém sektoru je takzvaný „strop mezd“ výše než v sektoru státním. „Nicméně mediánový i průměrný zaměstnanec veřejného sektoru dosahuje dle šetření vyšších výdělků. Zde je však nutné podtrhnout, že mezi zaměstnanci veřejného sektoru je vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, což má přirozeně pozitivní vliv na jejich mzdové ohodnocení,“ doplnil.

Podle Peterky zůstává otázka, zda je vhodné cílit výši mzdy ve veřejném sektoru nad hodnoty dosahované v sektoru soukromém. „Mzdy státních zaměstnanců jsou vypláceny z daní všech občanů, tedy i těch, co na její výši ani zdaleka nedosáhnou. Lze tak pochopit jisté tření ve společnosti,“ zamýšlel se ekonom.

Peterka dále upozornil, že skokové nárůsty mezd jsou zátěží pro veřejné rozpočty. „Mohou vést i k potřebě zvýšení daní s cílem jisté konsolidace veřejných financí,“ upřesnil.

Lákání pracovníků do státní sféry za vidinou vyšší mzdy má podle něj i další úskalí. Kapacita kvalitní a kvalifikované pracovní síly je i v České republice omezena. „Přesun síly do státní sféry posílí její nedostatek v soukromém sektoru, který do významné míry chod státu financuje a může vlivem nedostatku pracovní síly zpomalit,“ uvedl ekonom.

Z pohledu zaměstnanců soukromého sektoru lze ale podle něj popsaný rozdíl mezd vnímat i pozitivně.

„Růst mezd ve veřejném sektoru vytváří přirozeně tlak na růst mezd v sektoru soukromém, který je tímto při akvizici nových pracovníků nucen nabízet lepší mzdové i pracovní podmínky, aby mohl veřejné sféře konkurovat,” dodal Peterka.