Článek
Příjmovou stranu vydatně podpořil výběr daní, který byl vyšší o bezmála sedm procent (+15,5 mld. Kč). Inkaso daně z příjmů fyzických osob stouplo meziročně téměř o 13 procent, což MF mj. vysvětluje růstem mezd a platů. O bezmála 12 procent se zvýšil výběr spotřebních daní.
O 7,5 procenta byl vyšší i výběr pojistného. Pokles naopak MF zaznamenalo v příjmech z Evropské unie, které klesly o 3,9 procenta.
Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, na které rozpočet získal 92,2 miliardy korun, meziročně o 7,1 procenta víc. Podle ministerstva se na výběru pozitivně promítá růst spotřeby domácností. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 3,9 procenta na 42,2 miliardy korun. Meziroční pokles zaznamenal výběr daně z neočekávaných zisků, která za první čtvrtletí přinesla do rozpočtu devět miliard korun, loni to bylo 13 miliard korun.
Výdaje ke konci března byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta. Nejvýznamnější výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 230,4 miliardy korun, což odpovídalo loňské úrovni. Z této částky šlo 178,6 miliardy korun na výplatu důchodů.
Kapitálové výdaje meziročně klesly o 4,9 procenta na 31,9 miliardy korun. Za poklesem podle ministerstva financí stálo nepravidelné financování společných programů EU a Česka, na které šlo o 5,6 miliardy korun méně než před rokem. Naopak investice výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,9 miliardy korun. Ministerstvo také upozornilo na to, že kapitálové výdaje bývají v prvních měsících roku obvykle nízké, protože se investiční aktivita státu soustřeďuje do druhé poloviny roku.
Za celý letošní rok má stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu a výdaji 2,327 bilionu Kč, tedy se schodkem 241 miliard. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy Kč, což byl nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
