Článek
Příjmy rozpočtu meziročně vzrostly o 5,4 procenta, tedy téměř 64 miliard korun, na více než 1,23 bilionu korun. O stejné procento však narostly i výdaje, v jejich případě to představuje nárůst o 72 miliard korun na více než 1,4 bilionu.
„Červencové příjmy státního rozpočtu posílilo téměř třicet miliard korun z rozpočtu Evropské unie, což významně přispělo k dosažení měsíčního přebytku ve výši sedm miliard korun,“ uvedlo ministerstvo financí.
Podle Dominika Rusinka, hlavního ekonoma Patria Finance, se rozpočet zatím vyvíjí zhruba v souladu s plánovaným schodkem. Upozornil však, že stát si už letos půjčuje nejen na investice, ale i na zhruba 50 miliard běžných výdajů.
„V roce 2027 bude tlak na veřejné finance dále narůstat. Hrubým odhadem může schodek státního rozpočtu dosáhnout 360 miliard korun, tedy překročit maastrichtská tři procenta hrubého domácího produktu,“ dodal Rusinko.
Inkaso daní vzrostlo o 1,1 procenta, tedy 6,4 miliardy korun. Resort připomněl, že číslo letos ovlivňuje změna rozpočtového určení daní. Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci července dopad ve výši 19,3 miliardy.
Po odečtení tohoto vlivu a také vlivu, který měl v uplynulém roce výběr dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků, dosáhl růst daňových výnosů 7,5 procenta, tedy 43,2 miliardy.
Stát vybral více na dani z příjmů fyzických i právnických osob. V prvním případě k tomu přispěl hlavně růst mezd a platů.
Vybrané pojistné na sociální zabezpečení v pololetí meziročně vzrostlo o 29,6 miliardy, podle resortu financí zejména zásluhou růstu mezd a platů.
Na DPH se v pololetí vybralo meziročně o zhruba 11 miliard víc, pozitivně se promítl růst výdajů domácností.
