Státní rozpočet skončil v deficitu 271,4 miliardy

Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy Kč. Loňské mírné zlepšení bylo podle údajů ministerstva financí z posledních měsíců loňského roku taženo hlavně nárůstem výběru daní a pojistného.

„Dokázali jsme správně dopředu odhadnout, jaký bude ekonomický vývoj, zůstali jsme umírnění v běžných výdajích, splnili jsme naše rozpočtové závazky pro daný rok, jako je školství, obrana nebo sociální výdaje, a vedle toho jsme masivně investovali a museli zvládnout i škody po povodních,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Na odstraňování povodňových škod šlo loni nakonec zhruba 15 miliard, vláda ale v závěru roku posílila výdaje na obranu, informoval Stanjura. Výsledné saldo rozpočtu znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší, než stát plánoval.

Národní rozpočtová rada v minulosti vládu kritizovala za to, že rozpočtový schodek opticky vylepšuje tím, že ho částečně přesouvá do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten například loni na jaře získal půjčku 18 miliard korun od Evropské investiční banky, předloni vláda stejnou cestou fond zadlužila více než 30 miliardami.

Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci k rozpočtu zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). „Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ řekl. Letos by měl schodek být 2,3 procenta HDP.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek ale poukázal na to, že meziročně se loni schodek státního rozpočtu snížil jen o 17 miliard korun. „Rychlost konsolidace rozpočtů tedy není nijak dramatická, ale vlastně ani není překvapivá. Samozřejmě pokud se vše přepočte k HDP, který v posledních třech letech ovlivnila vysoká inflace, bude vše vypadat podstatně lépe,“ poznamenal.

Dodal, že loni přitom odpadla většina mimořádných nákladů na řešení energetické krize, zatímco stát dál vybíral daň z neočekávaných zisků.

Pro letošek vláda počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 241 miliard korun. Kritici ale upozorňují, že k jeho naplnění mohou chybět desítky miliard kvůli nekrytým výdajům, především na podporu obnovitelných zdrojů, a nadhodnoceným příjmům, hlavně z emisních povolenek. Navíc kabinet počítá s oživením ekonomiky, které se podle ekonomů nemusí naplnit.

Výhrady k letošnímu rozpočtu měl i prezident Petr Pavel. Nakonec ho před Vánoci podepsal, poté, co od premiéra Petra Fialy a šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury dostal osobní garanci, že vláda plánovaný schodek 241 miliard dodrží a nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost,“ řekl Pavel.

Garanci vládních činitelů ale oslabuje fakt, že nejpozději v říjnu proběhnou volby do Sněmovny, jejichž výsledek ovšem nelze nyní předpovědět.

Ministerstvo financí v pondělí také zveřejnilo předběžné údaje o výši státního dluhu, který vzniká právě hlavně hromaděním schodků státního rozpočtu. Během loňska se státní dluh zvýšil o 254 miliard na 3,365 bilionu korun.

Míra zadlužení vzrostla na 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.

Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 20,2 miliardy Kč. Letos ministerstvo očekává další růst výdajů na obsluhu státního dluhu, měly by dosáhnout 100 miliard.