Článek
Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale hodnotí meziroční srovnání pozitivně. „Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 mld. Kč na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna, a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než 10 mld. Kč,“ zdůvodnil.
Stanjuru v lednovém pokladním plnění potěšila zejména příjmová strana, jež byla meziročně téměř o 12 procent vyšší.
„Už loňský průběh roku ukázal, že plnění rozpočtu není lineární. Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ dodal.
Lednové příjmy dosáhly 147,5 miliardy korun, meziročně byly o 11,5 procenta vyšší. K nárůstu přispěly především daňové příjmy, uvedlo MF.
Nejdynamičtěji rostlo inkaso spotřební daně, které za leden činilo 14,1 miliardy korun, o 20,9 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 13,3 procenta na 14,5 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) se vybralo 38,2 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta víc. Dopady změn DPH i spotřebních daní obsažené v konsolidačním balíčku se podle ministerstva začnou výrazněji projevovat až v dalších měsících.
Výdaje za první měsíc roku byly 173,5 miliardy korun, o 24,7 procenta vyšší než v roce 2023.
Výdajovou stranu rozpočtu ovlivnila zejména dříve zaplacená záloha pro regionální školství. I díky tomu meziročně vzrostly běžné výdaje o 24,5 procenta na 170,7 miliardy korun. Objemově nejvýznamnější výdajovou položkou jsou dlouhodobě sociální dávky, na kterých bylo v lednu vyplaceno 77,2 miliardy korun, z toho 61,1 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se objem vyplacených dávek zvýšil o 5,6 miliardy korun.
Kapitálové výdaje vzrostly o 41,3 procenta na 2,7 miliardy korun. V lednu jsou ale tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.
Spočítáno. Rozpočet měl loni schodek 288,5 miliardy
