Článek
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 11,8 miliardy korun na 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 64 miliard na 1906,9 miliardy korun.
Od letošního ledna Česká republika hospodaří v rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Důvodem provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 377 miliard korun.
Hospodaření státu
Nová vláda chce ale nižší deficit. Podle Stanjury schválí nový návrh rozpočtu na přelomu ledna a února, následně ho předloží v Poslanecké sněmovně. „Deficit navržený pro rok 2022 bude nižší než 300 miliard korun,“ zopakoval ministr dlouhodobé stanovisko kabinetu na tiskové konferenci.
Provizorium by mělo podle vyjádření ministerstva financí trvat do konce března a stát je na něj podle úřadu připraven.
Stanjura počítá s rozpočtovým provizoriem nejdéle do konce března
Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly loni podle ministerstva financí především daňové příjmy. Překročily plány ministerstva o 96,1 miliardy korun.
"Za tímto výsledkem stál v prvé řadě vyšší objem mezd a platů, spotřební výdaje domácností, ale i nízké využití nově zavedeného institutu zpětného uplatnění daňové ztráty a mimořádných, zrychlených odpisů podnikatelskými subjekty. Na druhou stranu inkaso čistě daňových příjmů státního rozpočtu zaostalo pod úrovní roku 2020 o 19,2 miliardy korun," uvedlo MF.
Rekordní státní dluh
Na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun loni pak stoupl státní dluh. Na konci roku 2020 byl 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 Kč. Za nárůstem státního dluhu je zejména emise státních dluhopisů kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu a snaze využít příznivých podmínek na finančních trzích na předfinancování plánovaných splátek dluhu.
V porovnání HDP se stav zadlužení loni dostal z 28,5 procenta v roce 2019 na téměř 41 procent. „Pokud bychom pokračovali tímto tempem, tak narazíme na dluhovou brzdu někdy v roce 2024,“ varoval Stanjura.