Státní podpora spoření od příštího roku klesne

Konkrétně vládní konsolidační balíček počítá s tím, že v případě stavebního spoření maximální státní příspěvek pro roční vklad aspoň 20 tisíc korun nebude už od ledna 2000 korun ročně, ale pouze 1000 korun.

U všech smluv, nových i stávajících, klesne příspěvek z nynějších deseti procent na pět procent ročně naspořené částky. To znamená, že kdo za rok naspoří třeba deset tisíc, dostane místo nynější tisícovky od státu jen pětistovku.

Za letošní rok by měla být státní podpora vyplacena ještě podle současných pravidel. Ministerstvo financí navíc navrhuje zrušit daňové osvobození této státní podpory od daně z příjmů. Nutně to však neznamená, že by klienti stavebních spořitelen museli začít státní podporu zdaňovat. Podpora bude spadat mezi ostatní příjmy podle paragrafu deset zákona o daních z příjmů.

„Za účelem zjednodušení zákona o daních z příjmů se navrhuje zrušení neomezeného osvobození státního příspěvku ke stavebnímu spoření od daně. Nově bude příspěvek spadat mezi ostatní příjmy a bude od daně osvobozen, pokud spolu s dalšími ostatními příjmy v úhrnu nepřesáhne částku 50 tisíc korun ročně. Pro drtivou většinu lidí se tak v oblasti daňového osvobození u stavebního spoření nic nemění,“ sdělil Právu mluvčí resortu Stefan Fous.

Loni stát vyplatil na státní podpoře stavebního spoření 4,3 miliardy korun. Češi mají u pěti spořitelen uzavřeno přes tři mi­liony smluv.

Výhodou stavebního spoření byla dosud možnost i relativně výhodných úvěrů. Ty by do budoucna měly být poskytovány zejména na opatření snižující spotřebu energií v domech a bytech, jako je zateplení nebo výměna oken či kotlů, případně i na další modernizaci obydlí.

Stavební spořitelny se přitom mají i podílet na poskytování dotací z programu Nová zelená úsporám, které jsou určeny například na pořízení fotovoltaických panelů nebo tepelných čerpadel. V praxi to má fungovat tak, že zájemci si budou moci na pobočce podat žádost o dotaci a zároveň i požádat o úvěr na dofinancování.

Spořitelny se současně přemění na specializované banky. Budou smět poskytovat pouze stavební spoření a další činnosti, které jim dovoluje zákon o stavebním spoření.

Za loňský rok poskytly stavební spořitelny úvěry za 56,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by měly brzy představit nové možnosti.

„Výhody šestiletého stavebního spoření v kombinaci s výhodnými úvěry zůstanou zachovány,“ ujistil pro Právo předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

U důchodového spoření chce vláda lidi motivovat k posílání vyšších měsíčních úložek. Dolní hranice úložky, od které nárok na státní příspěvek vzniká, se tak má od ledna zvýšit z 300 korun na 500 Kč, horní hranice úložky, nad kterou příspěvek již dále neroste, stoupne z nynější tisícikoruny na 1700 Kč.

Těm, kteří si budou spořit 1700 korun a více, by měl stát přispívat 340 Kč. Nyní je maximální příspěvek 230 korun při měsíční úložce aspoň 1000 Kč. Příspěvek státu by měl při úložce 500 až 1700 korun činit vždy 20 procent vložené částky. Týkat se to má všech, tedy nejen nových, ale i stávajících smluv.

Státní příspěvek na penzijní spoření už nemají podle návrhu MF dostávat lidé, jimž byl již přiznán starobní důchod a osoby starší 65 let. Ještě se o tom ale jedná.

Výnosy tuzemských penzijních fondů, zejména těch konzervativních, dlouhodobě za inflací značně zaostávají. To ovšem platí i o nabídkách stavebních spořitelen – jejich sazby se nyní nejčastěji pohybují kolem dvou procent až 2,5 procenta s tím, že efektivní úroková sazba se pak díky státní podpoře pohybuje kolem šesti procent.

Lidé, kteří mají klasické penzijní připojištění, mohou své peníze převést z transformovaného penzijního fondu do některého z účastnických, kde jsou výnosy dlouhodobě o něco vyšší. Kvůli možnému propadu akciových trhů by však měli přechod vždy dobře zvážit zejména ti, kteří mají krátce před důchodem. Odborníci jim ho nedoporučují.

„Naopak u účastníků, kteří mají deset a více let před důchodem, nedává moc smysl zůstávat v transformovaných fondech. Takto dlouhá doba je obvykle dostatečná pro vyrovnání případných poklesů u dynamických strategií,“ tvrdí Zdeněk Bartoš z Freedom Financial Services.

MF chce nově zavést i nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, tzv. alternativní účastnický fond. U tohoto fondu mají být poplatková politika i investiční strategie nastaveny proti stávajícím účastnickým fondům volněji. To by mělo penzijním společnostem umožnit investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení, podle ministerstva přirozeně za cenu vyšší rizikovosti investice.

Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu (private equity) a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. Nově nebude omezen okruh aktiv, do nichž může alternativní účastnický fond investovat, ani nebudou stanoveny žádné investiční limity.