Článek
Míra zadlužení dosahuje přes konsolidační úsilí vlády 41,3 procenta hrubého domácího produktu, od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.
Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.
Schodek rozpočtu v pololetí klesl na 178 miliard. Výběr daní je vyšší, než se čekalo
„Je sice vidět, že tempo zadlužování zpomaluje, avšak stále jde o stovky miliard, které si stát musí na svůj provoz půjčovat,“ podotkl Dufek.
Upozornil, že od začátku covidového roku 2020 až do konce letošního června stát vytvořil schodek 1,6 bilionu korun, na který si musel primárně vypůjčit na finančních trzích a za nějž musí i platit úroky. „Státní dluh se tak od začátku covidu v podstatě už zdvojnásobil,“ konstatoval analytik.
Dodal, že problémem není ani tak výše, jako soustavný nárůst tohoto dluhu způsobený permanentními deficity státního rozpočtu.
Deficit rozpočtu bude vysoký i příští rok
Na konci června byl rozpočtový schodek 178,6 miliardy korun, na celý letošní rok stát plánuje hospodařit s deficitem 252 miliard korun.
O moc nižší potom nebude deficit ani v příštím roce. Podle rozpočtové strategie zveřejněné ministerstvem v dubnu by příští rok měl rozpočtový schodek klesnout na 235 miliard. Návrh rozpočtu už mají resorty k dispozici, šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) ho ale nechce zatím zveřejnit.
Nicméně je jisté, že zadlužení Česka a s ním spojená dluhová služba budou i nadále svižně narůstat, dokud se hospodaření státu výrazně nezlepší.
„Státní dluh je největší součástí veřejného dluhu, protože zadlužení obcí a krajů je na rozdíl od státu v podstatě zanedbatelné,“ doplnil Dufek.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.