Státní Čepro koupilo od Agrofertu bez soutěže biopaliva za pět miliard

Koncern Agrofert je uložen ve svěřenských fondech premiéra Babiše. I když firmy formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.

Podle organizací DatLab a protikorupční platformy Rekonstrukce státu podnik Čepro těmito nákupy mohl porušit zákon. Chystají proto podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby postup Čepra přezkoumal. Čepro pochybení odmítá, píše iHNED.cz.

Protikorupční organizace podle webu upozornily, že z veřejných registrů nákupy Čepra od Agrofertu zmizely v roce 2017, kdy začala platit novela zákona o střetu zájmů nazývaná lex Babiš, která zakazuje firmám politiků účastnit se veřejných tendrů.

Agrofert k dodávkám do Čepra uvedl, že je získává dlouhodobě buď podle rámcových smluv uzavřených na základě veřejných zakázek, anebo kupních smluv uzavřených na základě obchodního jednání.

„Tímto způsobem probíhal prodej produktů společnosti Čepro daleko dříve, než nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů,” sdělil serveru mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Podle údajů Čepra, které má web k dispozici, nakoupil státní podnik od Agrofertu v letech 2014 a 2015 biosložku metylesther řepkového oleje (zkratka MEŘO nebo FAME) z více než 80 procent ve veřejných tendrech.

V následujících dvou letech klesl tento podíl na 2,5 procenta a v posledních dvou letech činil nula. Podle ředitele Čepra Jana Duspěvy nakupuje firma biosložky dlouhodobě oběma způsoby, tedy ve veřejných zakázkách i na základě obchodních dohod, a to nejen od Agrofertu.

Otázku, zda je firma veřejný zadavatel s povinností nakupovat jen podle zákona o veřejných zakázkách, řešilo Čepro podle Duspěvy v roce 2008, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek (do roku 2009 KDU-ČSL, po roce 2009 TOP 09).

„Dohodli jsme se s tehdejším ministrem financí, že přistoupíme k zadávání veřejných zakázek dobrovolně v případech, kdy nás to jako obchodní společnost nebude poškozovat,” řekl Duspěva.

V dalších letech si Čepro požádalo i o stanoviska ministerstva pro místní rozvoj, které je autorem zákona o veřejných zakázkách, a antimonopolní úřad. První říká, že podnik veřejným zadavatelem spíš není, a druhý, že záleží na konkrétních obchodech. Obě stanoviska jsou právně nezávazná.

Čepro podle Duspěvy postupuje tak, že veřejné zakázky na nákupy biopaliv i pohonných hmot vypíše, pokud se ale přihlásí málo účastníků nebo dostane nevýhodné nabídky, osloví i další firmy na tuzemském trhu nebo v zahraničí. Se všemi pak vede obchodní jednání a smlouvu v případě dohody uzavře mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

Zvýhodňování Agrofertu v jednáních mimo veřejné tendry Duspěva odmítl. Firmy z holdingu Agrofert, Preol a Primagra, mají na dodávkách bionafty pro Čepro dlouhodobě zhruba poloviční podíl. Úbytek obchodů s Agrofertem formou veřejných zakázek od roku 2017 podle Duspěvy nesouvisí s lex Babiš.

Protikorupční organizace však trvají na tom, že Čepro není obyčejný obchodník. Ministerstvo financí, které akcie Čepra spravuje, ho označuje za strategický podnik, který drží zásoby pohonných hmot a je součástí energetické infrastruktury země.

„Není přípustné, aby firma v režii ministryně financí (Aleny Schillerové, nominantky ANO – pozn. red.) nakupovala bez veřejné kontroly, a už vůbec ne od firem ze svěřenského fondu premiéra z téže strany,” cituje iHNED Marka Zelenku ze spolku Oživení, který připravuje podnět k antimonopolnímu úřadu.