Článek
DPH byla tradičně hlavním daňovým příjmem státu. Vybralo se na ní 131,4 miliardy korun, tedy o 8,4 miliardy korun víc než loni. Ve srovnání s ostatními daněmi ale inkaso rostlo pomaleji, meziroční nárůst představoval 6,8 procenta.
Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se meziročně zvýšilo o 15,1 procenta na 61,7 miliardy korun.
Firmy působící v energetice a petrochemii a velké banky také odvedly čtvrtletní zálohu daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) 13 miliard korun. Loni se první záloha windfall tax platila souhrnně až za tři čtvrtletí, celoročně se na ní vybralo 39,1 miliardy korun.
Bankám, které budou platit windfall tax, klesl loni zisk o 5,6 miliardy
Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 11 procent na 63 miliard korun. Na spotřební dani stát vybral 38,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 11,7 procenta.
Inkaso daně z hazardních her se zvýšilo o 6,6 procenta na 5,1 miliardy korun. Z příjmů státu naopak vypadl odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, který se uplatňoval v loňském roce a za první čtvrtletí činil 8,2 miliardy korun.
Samotný státní rozpočet získal za první čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 224,4 miliardy korun, o 14,1 procenta víc než ve stejném období roku 2023. Schodek rozpočtu ke konci března dosáhl 105 miliard korun, byl tak třetí nejhlubší za dobu existence Česka. Loni byl deficit za první kvartál rekordních 166,2 miliardy korun.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
Na kraje od letošního roku připadá 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.