Článek
Vláda už schválila záměr prodat budovy na pražském náměstí Republiky. Ministerstvo financí doufá, že budovu naproti Obecnímu domu v sousedství obchodních center Palladium a Kotva prodá ve veřejné dražbě za víc než tři čtvrtě miliardy korun.
Z budovy se v posledních letech odstěhovala pobočka úřadu práce a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Kabinet současně odsouhlasil i prodej budovy v Hybernské ulici, u které ministerstvo odhaduje prodejní cenu na 226 miliónů korun. Finance uvažují o prodeji dalších osmi budov, včetně hlavního sídla úřadu v Letenské ulici na Malé Straně.
„Zapadá to do koncepce prodat malé budovy v centru, nevhodné pro administrativu a za to koupit nebo postavit budovy třeba dál od centra, do kterých by se vešlo podstatně víc pracovníků a výrazně by se snížily náklady, například spotřeba energií,“ řekl Novinkám Závodský.
Připomněl, že u starších budov je třeba platit navíc desítky miliónů za opravy a údržbu. Roztroušení úřadů a ministerstev do více budov není navíc praktické.
Náměstek ministra financí Ondřej Závodský
„Když vezmu praxi ministerstva financí, je to skutečně manažersky špatně řiditelné. Mám dva odbory ve Voctářově ulici, hazard v Legerově, jestliže děláme poradu, lidé se sjíždějí ze všech stran a zase se vracejí, mezitím jezdí mezi budovami řidiči s poštou. Je to nešťastné řešení,“ popisuje náměstek.
Na druhou stranu to odsud má ministr financí velmi blízko na Úřad vlády, do Poslanecké sněmovny a Senátu. Variantou řešení je, že by v Letenské zůstalo úzké vedení ministerstva, zatímco v druhé budově by vyrostl třeba hotel (v Letenské má ministerstvo dvě budovy, v číslech 15 a 9).
Budova ministerstva financí v Letenské 15
Moderní administrativní budova, kam by se vešlo třeba 1500 úředníků, může podle náměstka ministra stát kolem dvou miliard korun, zatímco hodnota osmi budov, které chtějí prodat, je podle zpracovaných odhadů přes tři miliardy.
Smysl by podle Závodského mělo přestěhovat na jedno místo více ministerstev, a to do několika navzájem propojených budov. Cílem stěhování je mimo jiné ušetřit za nájem kanceláří.
„V Praze sedí úředníků v nájmu zhruba za necelou půl miliardu ročně,“ tvrdí.
Postaví dvacet pater Kongresového centra?
Jednou z variant, kde by mohly úřednické budovy vyrůst, je lokalita Kongresového centra Praha (bývalého Paláce kultury) na Vyšehradě. Možnost nedávno zmínil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj by se mělo zjistit „jestli se na něm dá například nastavět dvacet pater jako má protilehlá Corinthia a sestěhovat tam třeba úředníky“. Státu navíc patří v okolí KCP přilehlé pozemky. V samotném KCP, které pomohl oddlužit, vlastní stát 55 procenta akcií a hlavní město Praha zbytek.
„Je to předmětem poměrně vášnivých diskusí, to není žádné tajemství,“ říká k variantě využití KCP Závodský. Úvahy, které naznačil Babiš, by ale podle něj byly na místě, když by stát vlastnil sto procent KCP.
„V současné době máme v jednání obrovskou směnu nemovitého majetku mezi státem a hlavním městem Prahou. Výsledkem by mělo být narovnání, aby státní úředníci seděli ve státních budovách, magistrátní také ve svých. Přemýšlíme, že by se perspektivně měly narovnat i vztahy mezi státem a magistrátem i u Kongresového centra,“ dodal.
Praha se nevyjadřuje
Tato jednání by mohl usnadnit fakt, že primátorka Adriana Krnáčová je ze stejného hnutí, jako šéf státní kasy.
Konkrétní studii, kolik pater by mohli u KCP přistavět, ale ministerstvo nemá. „Na to není třeba studie, stačí se podívat na současné regulativy, podmínky statiky, povolenou výškovou hladinu. To myslím už Praha má,“ dodal Závodský. Mluvčí pražského magistrátu nicméně na otázky ohledně možné přístavby KCP nereagovala.
„Jednou z možností je Kongresové centrum, další je koupit nějaký hotový developerský celek, které mi několik společností nabízí, nebo možnost stavby na některém z pozemků magistrátu i ministerstva financí,“ uzavírá na téma nových kanceláří Závodský.