Stát usnadní budování ochrany před povodněmi, stavbu nemocnic či škol u řek zakáže

Se změnami počítá novela vodního zákona, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí. Dokument, který nyní prochází připomínkovým řízením, vznikl v reakci na zářijové povodně. Ty zasáhly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj.

Nejvíce poničily právě budovy v okolí vodních toků nebo dopravní infrastrukturu. Celkové škody stát zatím vyčíslil na 65 až 70 miliard korun.

Povodně nemusely být tak ničivé, kdyby Česko mělo dostavěné potřebné hráze, přehrady či nádrže. Jejich výstavbu ale v několika případech blokují dotčené obce, které s ní nesouhlasí, či dlouhá jednání s vlastníky pozemků. To je třeba případ dlouho připravované přehrady Nové Heřminovy.

I s budováním podobných staveb by měl nový zákon pomoci. Usnadní rovněž výstavbu mobilních protipovodňových zábran. „Týká se všech typů staveb na ochranu před povodněmi,“ konstatovala mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Dopady průtahů kolem stavby přehrady Nové Heřminovy byly tak silné, že o nutnosti změnit zákon začali vládní politici mluvit už během zářijových povodní. „Cílem je zjednodušit pravidla tak, abychom byli schopni věci budovat v horizontu roků, nikoli za patnáct let,“ uvedl pro Novinky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Pokud návrh zákona úspěšně projde vládou i parlamentem, bude možné stavby chránící před povodněmi zřizovat ve veřejném zájmu. Díky tomu bude snazší například vyvlastňovat pozemky od majitelů, s nimiž se stát nedohodne na odkupu.

Zatímco zmíněné stavby půjde budovat snáze, výstavba jiných se naopak zkomplikuje. Zákon v případě schválení prakticky zakáže v aktivních záplavových oblastech stavět takzvané citlivé objekty, tedy například nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou nebo školy.

V těchto budovách je větší koncentrace lidí, jejichž evakuace je v případě povodní komplikovaná. Často trpí například problémy s pohybem nebo potřebují speciální péči vázanou na dané místo.

Výstavbu budov v aktivních záplavových oblastech, tedy těch, které mohou být při povodni přirozeně zatopeny vodou, v minulosti kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten před čtyřmi lety vydal zprávu, v níž zjistil, že se v těchto místech dál staví, a to někdy i přes negativní stanovisko správců povodí.

Momentální zákony jsou v tomto nejasné. Plány pro zvládání protipovodňových rizik výstavbu citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území zakazuje, vodní zákon ale nikoli. Právě to se má změnit.

Výjimku budou mít jen oblasti s nízkým ohrožením. Tam budou moci citlivé stavby dále vznikat za předpokladu, že stavitelé zároveň vybudují i protipovodňovou ochranu. Ta bude muset objekt chránit alespoň před stoletou vodou.