Článek
Podle mluvčí ministerstva financí Petry Krainové byl původní nárok Fondu národního majetku a ČR vůči Nomuře formulován jako odhad horní hranice - tedy až 263 miliard Kč.
"Teprve v průběhu arbitráže bylo možné provést konkrétnější kalkulaci, která nasvědčuje tomu, že skutečný nárok ČR vůči Nomuře je zhruba v polovině původního rozpětí," sdělila Krainová. Tato kalkulace je založena na rozdílu mezi tím, kolik stála nucená správa IPB v roce 2000 a kolik by bývala stála v roce 1998, tedy před vstupem Nomury.
Bublan: Nucená správa nad IPB byla nezbytná
"Nucená správa IPB byla plně na místě a pro stát jediným východiskem, aby se předešlo ekonomické krizi. A pokud k nějakým pochybením došlo, pak z toho určitě nelze vinit ministra financí Bohuslava Sobotku," zdůraznil v Nedělní partii TV Prima ministr vnitra František Bublan.
Na otázku, zda by se teď mělo usilovat o smír s Nomurou, když po ní Česko v další arbitráží, jež bude probíhat v Curychu, požaduje 111 miliard korun, Bublan odpověděl: "Myslím, že ne. Mělo by se počkat na výsledek curyšské arbitráže."
Naopak stínový ministr průmyslu a obchodu ODS Martin Říman prohlásil: "Jednat s Nomurou o smírném řešení by ČR rozhodně měla. Dohoda je vždy lepším řešením. Já se ale obávám, že teď je to v pozici, kdy už nebude mít Nomura o dohodu zájem."
O tom, že nucené správa nad IPB byla nezbytná, je přesvědčen i ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Český stát má také nároky vůči Nomuře. Je třeba nadále hájit zájmy ČR, abychom pokud možno nemuseli platit nic," uvedl Svoboda v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle Havla se bojovalo s mafií
Podle místopředsedy vlády pro ekonomiku Jiřího Havla nejsou vyhlídky české strany v curyšské arbitráži vůbec špatné. "Po první arbitráži není pozice ČR oslabena. Zatímco v Londýně útočila Nomura, v Curychu budeme zase my hrát na její branku," prohlásil Havel. Připomněl, že Nomura koupila IPB za pouhé tři miliardy korun a jen prodej pivovarů jí vynesl 22 miliard Kč.
Na otázku, zda nevyslyší požadavek ODS, aby odstoupil z funkce, Havel, který byl předsedou Fondu národního majetku, uvedl: "K odstoupení nemám důvod. Kauzu IPB jsem přímo neřešil. Bohužel jsem se na tom nemohl podílet." A na dotaz moderátora, proč říká bohužel, Havel odpověděl: "Cítím totiž, že na české straně sporu čestně hrála řada lidí, kteří otevřeně bojovali s mafií, a teď jsou ostouzeni."
Havel včera Právu řekl, že Fond národního majetku pozbyl IPB dávno před jeho příchodem. Předsedou fondu byl době privatizace IPB Roman Češka. "Majoritu prošustrovali mí předchůdci již v první polovině let devadesátých. Tenkrát navyšovali a navyšovali základní jmění, až to jednou, poosmé, zapomněli udělat. A tak zprivatizovali IPB. Bylo to za vlády Václava Klause a ten tenkrát za to nikoho neodvolal," uvedl Havel.
Co vedlo arbitry k jejich verdiktu
Hrabovský včera Právu sdělil hlavní důvody, které vedly londýnské arbitry k jejich verdiktu. "Tribunál rozhodl, že Česká republika porušila ustanovení článku 3 smlouvy o ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem. Podle tohoto článku je ČR povinna zajistit férové a nediskriminující zacházení s investory," informoval mluvčí. Rozhodčí senát podle něj své rozhodnutí o porušení povinností stanovených ve článku 3 odůvodnil diskriminačním chováním státu vůči IPB.
"Všechny velké banky (tzv. velká čtyřka, neboli Česká spořitelna, ČSOB, IPB a KB) byly v 90. letech zatíženy nedobytnými úvěry. Tribunál dospěl k závěru, že problémy IPB měly obdobný charakter i rozsah jako potíže ostatních tří velkých bank. ČR se rozhodla vyřešit problémy s nedobytnými úvěry prostřednictvím státní pomoci, z níž ovšem vyloučila IPB. Tak došlo k diskriminaci IPB.
Tento postup státních orgánů vytvořil situaci, ve které IPB nemohla přežít. Tribunál došel k závěru, že ČR nepředložila žádné důvěryhodné odůvodnění pro tato diskriminační opatření," informoval Hrabovský.
Na otázku, co říká názorům politiků, že Česko možná nic platit nebude, Hrabovský uvedl: "Rozhodnutí o náhradě škody, kterou ČR způsobila Nomuře, je plně v rukou arbitrů. Druhé kolo očekáváme s důvěrou a věříme ve spravedlivé rozhodnutí. Nomura nárokuje za znehodnocení investice do IPB přibližně 40 miliard Kč. To by se nakonec (s úroky a případnou náhradou nákladů vynaložených na vedení sporu) mohlo vyšplhat až na 60 až 70 miliard Kč."