Stát si od ČEZ i letos vezme desítky miliard

Představenstvo firmy v květnu navrhlo rozdělit mezi akcionáře osmdesát procent ze zisku, což odpovídá padesáti dvěma korunám na akcii. Byla by to třetí nejvyšší dividenda v historii firmy. Celkově se má na dividendách vyplatit 28 miliard.

Stát na rozdíl od loňska nepodal protinávrh na vyšší dividendu a dostat by tak měl přes devatenáct miliard. Minulý rok prostřednictvím ministerstva financí na valné hromadě prosadil výplatu celého zisku ve výši 78 miliard a při rekordní dividendě 145 korun na akcii si přilepšil o padesát čtyři miliard korun.

Na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) letos ČEZ odvede nejméně 17 miliard korun, samotná firma ale podle finančního ředitele Martina Nováka očekává, že na ni v tomto roce vydá 25 až 32 miliard. Loni to bylo třicet miliard korun.

Právě windfall tax se stala trnem v oku menších podílníků firmy. Ti založili spolek Minoritní akcionáři ČEZ, který má bránit jejich práva. Vadí jim i to, že podle jejich názoru stát svými kroky snižuje hodnotu firmy. Podle těchto akcionářů už není pro windfall tax důvod, protože stát letos nevydává na pomoc spotřebitelům s drahými energiemi žádné peníze, a tudíž nepotřebuje dodatečné zdroje v podobě mimořádné daně.

„Vadí nám to, že jsme jediná země v Evropské unii, kde má zdanění pro účely energetické krize v letech 2022 s 2023 pokračovat i letos a příští rok, což je nepřiměřené zatížení akcionářů ČEZ. Chápeme, že stát musel vybrat peníze související s krizí, a nebránili jsme se odvodům v roce 2023. Letos a příští rok to ale považujeme za velký podraz,“ prohlásil minoritní akcionář Michal Šnobr.

Dodal, že pokud si stát bere od ČEZ peníze, měl si je brát čistým způsobem dividendou a tu vyplatit všem. „A ne udělat to, že si vezme část dividendy a zbytek z daně, kterou získá ze sta procent, a minoritní akcionáři nedostanou nic. To pokládáme za podvod,“ dodal.

Účast na valné hromadě ČEZ je srovnatelná s minulým rokem. Při pondělním zahájení bylo podle generálního ředitele firmy Daniela Beneše na místě asi 450 akcionářů.

Energetická firma také předminulý týden seznámila vládu s vyhodnocením tendru na stavbu až čtyř jaderných bloků. Soutěže se účastní francouzská EDF a jihokorejská KHNP. Jeden blok by podle analytiků mohl stát od 250 miliard až přes 400 miliard. Vláda by měla jméno vítěze oznámit v polovině července.

Podle Šnobra si ale ČEZ takovou investici nemůže dovolit. „Pokud chce stát stavět tři až čtyři jaderné bloky, je to mimo finanční možnosti ČEZ. Tržní kapitalizace firmy je dnes kolem pěti set miliard korun. A jeden blok by mohl stát mezi 500 až 800 miliardami,“ tvrdí. „Na první pohled je zřejmé, že společnost s touto tržní kapitalizací si na sebe toto nemůže vzít,“ dodal.