Hlavní obsah

Stát přišel o 130 miliónů při pokusu o privatizaci zkušebních ústavů

Právo, Jakub Svoboda

Pokus o privatizaci šesti státních zkušebních ústavů skončil loni v tichosti obřím fiaskem. Nejenže z ní po několika odkladech nakonec definitivně sešlo, ale navíc kvůli pochybením státních úředníků přišel Českou republiku na 130 miliónů korun.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Přesně tolik si totiž podle informací Práva vymohla na státu developerská firma Amádeus Real. Ta měla podle smlouvy se státním Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským (VVÚD) ze září 2007 směnit jeho lukrativní budovy v centru Prahy, v ulici Na Florenci, za jiné objekty mimo hlavní město, konkrétně v Rudné u Prahy.

Se spuštěním privatizace zkušebních ústavů ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem (ODS) v roce 2008 se ale veškeré majetkové přesuny a prodeje včetně plánované směny budov dřevařského ústavu musely zastavit a příslušné smlouvy vypovědět.

Firmě vznikla škoda

Amádeus Real se však vzápětí začala ohánět tím, že jí vznikla škoda, a v rozhodčím řízení se na státu domohla vyplacení podle oslovených realitních expertů „ohromujícího“ odškodného 130 miliónů.

„Amádeus Real měla s VVÚD uzavřenou smlouvu, na jejímž základě mělo dojít k výměně přesně definovaných nemovitostí. Své závazky z této smlouvy beze zbytku splnila. K uzavření smlouvy o směně nemovitostí však nedošlo a projekt se nerealizoval. Soud pak společnosti přiznal nárok na náhradu škody, kterou představovaly vlastní vynaložené náklady a zmařený projekt rekonstrukce budov,“ sdělil včera Právu mluvčí developera Jan Piskáček.

Privatizovat státní zkušební ústavy se rozhodla vláda Mirka Topolánka (ODS) na konci listopadu 2008, tedy v době, kdy se ekonomika již začala propadat do krize a zúžil se prostor pro finančně výhodné nabídky. Privatizační projekty se proto už po půl roce zadrhly a nakonec je přesně před rokem definitivně zarazil současný kabinet Petra Nečase (ODS).

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je zakladatelem zkušebních úřadů, na zjištění Práva zatím nereagovalo. Slíbilo ale, že si vyžádá nezbytné podklady a ke kauze se vyjádří koncem tohoto týdne.

Realitce zaplatil ČPP Transgas

Vedle narůstajících pochybností, zda vedení ministerstva postupovalo při spuštění privatizace zkušebního dřevařského ústavu zcela s péčí řádného hospodáře, poutá pozornost také způsob, jakým se MPO rozhodlo zaplatit firmě Amádeus Real požadovaných 130 miliónů.

Dřevařský ústav totiž na zaplacení této sumy neměl dostatek prostředků, a tak v březnu 2009, ještě za ministra Římana, MPO rozhodlo, že finanční závazek VVÚD převezme jiný státní podnik, Pražské papírny.

Ty ovšem peníze pro platbu developerovi rovněž neměly a nakonec byly i se svým 130miliónovým závazkem z rozhodnutí ministra průmyslu Vladimíra Tošovského (nestraník v úřednické vládě Jana Fischera) o rok později sloučeny s další státní společností, ČPP Transgas.

Tato firma, v níž skončila část aktiv bývalého Transgasu, zprivatizovaného v roce 2002, poté developerovi Amádeus Real nárokovanou sumu vyplatila.

ČPP Transgas přitom dluží státu za bezúročný úvěr na dosud nesplacené dodávky českého zboží a služeb na Ukrajinu a do Kazachstánu zhruba 4,5 miliardy korun. Podle údajů ve výroční zprávě ČPP Transgas za rok 2010 se snížil jeho krátkodobý finanční majetek z 550 na 408 miliónů korun. „Realizováno bylo vypořádání významných závazků převzatých od státního podniku Pražské papírny,“ uvádí se bez dalších podrobností ve výroční zprávě.

Developer vede spor i s Ostravou

Amádeus Real se letos zviditelnila sporem s Ostravou o výstavbu obchodního centra, po městu žádá náhradu za poškozenou investici a ušlý zisk.

Developer v březnu odstoupil od kupní smlouvy na pozemky na náměstí Dr. Edvarda Beneše v centru města, kde měl obchodní komplex stát.

Podle ČTK tak učinil poté, kdy mu městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz odmítl udělit souhlas s umístěním stavby. Ten obvod nakonec dodatečně udělil a město odstoupení od smlouvy písemně zpochybnilo.

Amádeus ale po městu začal požadovat vrácení již zaplacených 54 miliónů korun z celkové kupní ceny pozemků – 83 miliónů korun – a náhradu vzniklé škody. Později městu za 158 miliónů nabídl ke koupi chátrající historické budovy Módního domu Ostravica-Textilia, na něž měla novostavba navazovat.

Město však tvrdí, že pořizovací cena objektů byla podstatně nižší – asi 35 miliónů korun. Podle Piskáčka ale ostravský magistrát pominul skutečnost, že investor část nemovitostí získal prostřednictvím koupě akcií společnosti Ostravica Fashion, která nemovitosti vlastnila.

Zatím se zdá, že i v Ostravě vše směřuje k soudu. Mimosoudní vyřešení sporu je podle informací Práva i přes nedávné obnovení kontaktů vedení města s firmou stále v nedohlednu.

Výběr článků

Načítám