Stát od výrobců elektřiny dostal 5,7 miliardy

„Na účty Finanční správy, která pro Energetický regulační úřad jako konečného příjemce zajišťuje správu odvodů z nadměrných příjmů, bylo ke čtvrtečnímu dni odvedeno 5,7 miliardy Kč. Do příjmů státního rozpočtu bude odvod započítán v březnu,“ řekl Právu mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Na celkovou pomoc lidem s drahými energiemi, tedy mimo jiné zastropování cen elektřiny a plynu, na niž mají výnosy z odvodu z nadměrných příjmů a daně z neočekávaných zisků jít, dal podle středečních dat ministerstva financí stát v únoru 18,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) to ale nakonec zafunguje tak, že mimořádné odvody a daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) stojí v principu proti kompenzacím souvisejícím se zastropováním cen. Tedy kolik stát mimořádně vybere, tolik zhruba i zaplatí.

„Obchodníkům s energiemi jsme za leden zaplatili první zálohu 8,3 miliardy, ale chytřejší budeme až po prvním kvartálu, kdy budeme mít reálnější čísla,“ řekl Právu ministr Stanjura.

„Veškeré částky, které se vyberou a potom rozdělí zpět na kompenzaci, budou podstatně nižší, než se předpokládalo. Tak příznivý vývoj velkoobchodního trhu nemohl nikdo s jistotou plánovat. Bilance bude nižší jak na straně příjmů, tak na straně výdajů,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Celkem chce vláda na odvodech z nadměrných příjmů, které činí 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou elektřiny a zákonem stanoveným stropem, vybrat letos 80 miliard korun.

Ceny elektřiny v posledních týdnech klesají, což se projevilo i v cenících řady dodavatelů. Ti snížili ceny pod strop stanovený pro tento rok vládou na 6 Kč za kWh s DPH. Lze tak předpokládat, že zlevňují i výrobci elektřiny, a tak by jejich odvody státu nakonec mohly být nižší.

„Platí, že v současnosti je velmi složité jakkoliv spolehlivě predikovat budoucí vývoj zejména na trzích s energiemi, a ministerstvo proto bude zhruba na čtvrtletní bázi zpřesňovat své odhady inkasa z mimořádných příjmů,“ dodal Weiss. U odvodu, který se vztahuje na elektřinu vyrobenou od 1. prosince 2022, se maximální státem stanovená cena liší po­dle zdroje.

Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny představuje strop 180 eur (asi 4200 Kč) z prodeje jedné MWh. Z plynného paliva z biomasy to je 240 eur (asi 5620 Kč), z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 4920 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2340 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1640 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur.

U hnědého uhlí činí sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW 230 eur (asi 5400 Kč), nad 140 MW to je 170 eur (asi 3980 Kč). „V současnosti se cena elektřiny pohybuje na úrovni 150 eur, což je například pod limitem 230 eur u uhelných elektráren, které nebudou platit nic,“ doplnil Gavor.

Dalším příspěvkem pro stát, z něhož se má hradit pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií ve formě stropu cen, je zmíněná windfall tax. Stát na ní chce od energetických firem, rafinerií a bank vybrat asi 44 miliard korun.

„U ní vychází první termín pro podání oznámení o dani za první zálohové období roku 2022 na 3. července 2023 a úhrada první, druhé a třetí čtvrtletní zálohy na daň na 15. září 2023. První reálné inkaso z této daně tedy státní rozpočet obdrží teprve v září,“ dodal Weiss.