Článek
Meziročně se zvýšil výnos všech daní s výjimkou silniční daně. Od té vláda část poplatníků osvobodila v reakci na velký růst cen paliv po ruské invazi na Ukrajinu.
Největší podíl na vybraných daních tvořila standardně daň z přidané hodnoty (DPH). Její inkaso dosáhlo 536,2 miliardy korun, což je o 72,5 miliardy více než v roce 2021. Meziroční nárůst dosáhl 15,6 procenta.
Nejrychleji loni rostl výnos daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 17,3 procenta na 235,4 miliardy korun, stát tak získal o 37,8 miliardy víc než předloni.
Inkaso z daně příjmu fyzických osob se meziročně zvýšilo o 13,3 procenta na 195,5 miliardy korun, vybralo se tak o 22,9 miliardy více než v roce 2021.
Výnos spotřební daně vzrostl o 1,9 procenta na 160,7 miliardy korun. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že za očekáváním státu zůstal zejména výnos ze spotřební daně na tabák.
Podle něj je jedním z důvodů to, že po opakovaném zvýšení sazby této spotřební daně se zmenšil cenový rozdíl mezi krabičkou cigaret v Česku a v Německu a v Rakousku, takže ubylo Němců a Rakušanů, kteří si jezdili nakupovat levnější tabákové výrobky do Česka.
Samotný státní rozpočet získal loni na daňových příjmech bez pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení 788,9 miliardy korun, proti předloňsku o 89,6 miliardy více.
Schodek rozpočtu dosáhl loni 360,4 miliardy korun a byl třetí nejvyšší v historii po letech 2021 a 2020. Předloni byl deficit v rekordní výši 419,7 miliardy korun.
Některé daně jsou takzvaně sdílené a jejich výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.