Stát láká cizince na práci, ale úřední šiml jim brání

Od poloviny června sice Ukrajinci a lidé z dalších neunijních zemí už česká pracovní víza bez omezení typu pracovní pozice dostávají, ale po příjezdu do Česka stejně nemohou začít hned pracovat.

Není to přitom kvůli zákonem stanovené karanténě – ta se jich v naprosté většině případů netýká, protože mají negativní test na covid-19 a doklad z laboratoře.

Důvodem je bezpečnostní opatření ministerstva vnitra (MV), které jim na úřady, které zahraniční pracovníky registrují a vydávají jim nutná povolení k práci, nedovolí vkročit dříve než po dvou týdnech pobytu v České republice.

Zaskočení cizinci pak čekají na podnikových ubytovnách a přežívají díky zálohám, které jim firmy, jež je chtějí zaměstnat, vyplácejí.

Tzv. DVR vízum, které na českém zastupitelském úřadě v zahraničí dostane a má ho vlepené v pasu, totiž zahraničního pracovníka opravňuje pouze vycestovat do ČR.

Podle zákona o zaměstnanosti může u nás dlouhodobě pracovat, být zaměstnán až tehdy, když mu je v Česku vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání tzv. zaměstnanecké karty. Toto potvrzení vydávají pracoviště odboru azylové a migrační politiky MV, kam se musí cizinec dostavit kvůli pořízení biometrických údajů. Zároveň ho úřad zaregistruje a vydá mu potvrzení o splnění podmínek k vydání karty.

Ačkoliv ostatní úřady jsou už v běžném provozu a firmy zahraniční pracovníky naléhavě potřebují, MV se rozhodlo, že jim bezprostředně po příjezdu vstup na svá pracoviště neumožní.

„Týká se to všech cizinců po dobu 14 dní po příjezdu do ČR. Cizinci vstupující na naše území mají až na vymezené výjimky po dobu 14 dnů omezený volný pohyb. S ohledem na tato karanténní opatření stanovená ochranným opatřením ministerstva zdravotnictví není návštěva pracoviště ministerstva vnitra považována za neodkladnou úřední záležitost,“ sdělil k tomu Právu mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.

Jenže bez návštěvy úřadu ministerstva vnitra cizinec nemůže začít pracovat. „Pokud mu úřad neumožní splnit podmínky pro vydání zaměstnanecké karty třeba tím, že ho svévolně a bezdůvodně vystaví do karantény, ačkoli má negativní test na covid-19, tak pracovat nemůže. A ani pak ho nevezmou okamžitě, v našem případě to jsou rovné tři týdny,“ řekl Právu pan K., podnikatel, jehož firma vyrábí kovové díly a dlouhodobě zaměstnává i desítky Ukrajinců.

„Přijel nám pracovník z Ukrajiny. Dokud se ale nezaregistruje na pracovišti odboru azylové a migrační politiky, které jediné je oprávněno registraci přijmout, musí čekat. Oni mu teď neumožní vstoupit do budovy úřadu. Přijel sem s vízem i negativním testem na covid, ale nemůžeme mu dát pracovní smlouvu, protože by se jednalo o nelegální práci. Ten člověk by byl vyhoštěn a firma, která by ho zaměstnala bez registrace, by byla sankcionována,“ vysvětlil podnikatel.

Opatření ministerstva považuje za obstrukční. „Nechápu to. Napadá mě pouze jedna věc: asi se bojí onemocnět, ale máme všichni roušky,“ uvedl pan K.

Úředníci to podle něj mohli udělat podobně jako zdravotníci. „Venku mohl být stan, mohli tam Ukrajince s člověkem z firmy přijmout, převzít doklady, jít dovnitř si to v klidu nachystat a přinést to ven. Klidně by mohli i chtít, ať si nasadí jednorázové rukavice, ale tam není žádná ochota být přístupný a řešit problém,“ zlobí se podnikatel.

To, že karanténní opatření zavedená kvůli šíření nového typu koronaviru způsobila značný odliv zahraničních zaměstnanců, potvrdil i aktuální průzkum personální agentury Hofmann Personal.

Z jeho výsledků vyplývá, že firmy z výrobního sektoru na začátku epidemie opustilo až 30 procent pracovníků z ciziny, z nichž mnozí mají nyní problém s návratem.

„Poté, co většina výrobních firem naplno obnovila svůj provoz a snaží se dohnat to, co kvůli karanténě zameškala, tito pracovníci znatelně chybějí,“ konstatuje zpráva k výsledkům průzkumu.