Stát jde u emisí po řidičích, ale neřeší čachry měřicích stanic

„Systém se zaměřuje na kontrolu spotřebitelů a ti se při kontrolách policií na silnici mohou dostat do špatné situace i nevědomky. Stačí důvěřovat kladným protokolům ze stanice měření emisí a stanice technické kontroly – někdo vozidlo s důvěrou v tyto protokoly koupí ojeté,“ řekl Novinkám a Právu ředitel asociace Michal Fleischhans.

Je to podle něj rozsáhlý problém, což v praxi dokazuje časté rozdělení jednoho areálu na bazar a STK.

To, že se kontrola má v praxi nadále soustředit hlavně na řidiče, potvrzuje znění navrhované novely silničního zákona.

„Zjistí-li se při technické silniční kontrole vážná nebo nebezpečná závada, je řidič vozidla povinen policii nebo Inspekci silniční dopravy náklady na provedení této kontroly uhradit,“ píše se například v dokumentu.

Stanice měření emisí v Česku většinou, ačkoliv ne výhradně, fungují při stanicích STK. Že je s nimi problém, potvrzují i zprávy z poslední doby. Kontrolou bez problémů prošel třeba autobus se shnilým rámem, který pak vezl školáky na výlet.

Co se týče zdraví škodlivých emisí, tak při kontrolách v Přerově neprošlo devět z deseti náhodně vybraných aut. Předtím v Plzeňském kraji nevyhověla polovina aut. A všechna měla platný certifikát.

„Překročení norem je vážná závada a policisté v takovém případě omezí technickou způsobilost vozidla na třicet dnů. Majitel musí do té doby závadu odstranit a absolvovat opět STK,“ popsal policejní mluvčí David Schön.

Pokud chybí podstatná část výfukového systému, tedy filtr nebo katalyzátor, může dojít i k odejmutí technické způsobilosti a zabránění v další jízdě.

Že by ale kontrola automaticky nastoupila i na měřicí stanici, která vydávala potvrzení, to se nestává.

„V případech, kdy dojde ke kontrolnímu měření bezprostředně po absolvování STK, tak samozřejmě můžeme dát kontrolním orgánům podnět ke kontrole dotčené stanice technické kontroly. Neznamená to však, že se tak děje pokaždé, neboť jsou druhy závad, které se jednoduše mohou stát kdykoliv a nelze tak předjímat, že došlo k manipulaci na STK,“ dodal mluvčí policie.

Případnou trestnou činnost spojenou s STK podle něj policisté řeší. Primární dohled nad stanicemi však mají kraje, obce s rozšířenou působností a ministerstvo dopravy.

Že je situace vážná, přiznala i vláda, když v květnu na impuls sněmovního podvýboru pro dopravu přijala usnesení ke zlepšení měření emisí.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) má do konce roku předložit zprávu o výsledcích měření z posledních let a navrhnout zlepšení. Ještě nedávno se ale teprve připravovalo zadání analýzy.

Podle Fleischhanse stát při kontrole nedostatečně využívá bohatá data z Informačního systému technických prohlídek.

„Není přitom složité některé údaje analyzovat. Pozorovat můžeme i jednoduché úkazy jako časy kontrol. Technici jich ročně zvládají statisíce do deseti minut, i když lze jednu stěží stihnout do patnácti minut. Takový emisní superman v Praze za jediný den zkontroloval 74 vozidel, která všechna vyhověla,“ dodal Fleischhans.

Stanice podle něj dokonce měřila i auta, jež se do ní nevejdou.

Podle ministerstva dopravy dohled běží. „Dáváme krajským úřadům zhruba padesát podnětů na stanice ročně. To není zrovna málo,“ řekl už dříve mluvčí František Jemelka.

Transparency International už dříve upozornila, že STK mají značný korupční potenciál. Peníze na úplatek prý řidiči dají třeba do popelníků ve voze. Někdy funguje jen to, že méně přísná stanice má více zákazníků, takže víc vydělá.

Metod, jak ovlivnit měření, je řada. Některé nejsou ani sofistikované, jako pomalé sešlápnutí plynu, umístění sondy mimo výfuk či záměna vozidel.

Při prokázání přestupku technika je sankce do 50 tisíc korun, v případě úplatku až 500 tisíc, u právnické osoby je nejvyšší pokuta pět milionů.

Milan Špás z Centra služeb pro silniční dopravu, které se má proměnit v Silniční inspekci, sdělil, že pokuty pro STK padají většinou jen v symbolické výši a úřady k uzavření pochybných stanic nepřikračují, i když to zákon umožňuje.

Evidenci pokut ministerstvo ani Asociace krajů nevedou. Právo má údaje z Jihočeského kraje, kde na kontrolách STK pracují dva úředníci. Letos tam zatím padlo pět pokut v rozmezí pět až osm tisíc korun pro techniky a 20 až 30 tisíc Kč pro provozovatele.