Článek
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek sdělila, že během prvních tří let provozu získaly veřejné rozpočty díky EET na daních a pojistných odvodech navíc kolem 33 miliard korun.
Příští rok by EET podle Schillerové měla do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy souvisí s nadcházejícím květnovým rozšířením EET na řemeslníky, advokáty, lékaře, taxikáře a další zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly.
V roce 2021 by měla EET přispět do rozpočtu 19,2 miliardy a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, tvrdí Schillerová.
Opozice: Nic pozitivního
Opoziční ODS ale oponuje, že údaje o navýšení příjmů se nezakládají na pravdě. „Obrovské daňové příjmy z EET se nekonají, potvrzuje to i NKÚ. Zbývá jen zbytečná byrokracie, náklady, které nesou ti nejmenší podnikatelé, hrozba až půlmilionových pokut a pohled na podnikatele jako na zločince. Evidence tržeb prostě nepřinesla nic pozitivního,“ míní poslanec ODS Jan Skopeček. Občanští demokraté avizují, že pokud budou ve vládě, EET zruší.
Rezervovaně se staví k očekávaným přínosům EET vyčíslených ministerstvem také například hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek. „Nevidíme na druhý břeh, tedy neumíme vyčíslit, jak by se rozpočtová situace vyvíjela bez zavedení EET. Není mi zřejmé, proč se zveřejňováním konkrétních dopadů MF na tento tenký led pouští. Jakékoliv jiné odhady bych pokládal za podobně málo věrohodné,” uvedl.
Má narovnat podnikatelské prostředí
Podle Schillerové je EET od počátku koncipována jako plošné opatření s postupným náběhem, jehož hlavním cílem je narovnání podnikatelského prostředí v ČR a také vyšší výběr daní, který vytvoří prostor pro snížení daňového zatížení. V souvislosti s budoucím rozšířením EET se některé služby či vodné a stočné přesunou do nejnižší sazby DPH.
Slovensko odvážně a razantně snižuje daně. V Česku se o tom už ani neuvažuje
