Stát chce zdražit podzemní vody, za vodné a stočné si připlatíme

Stát chce postupným zdražením uchránit strategické zásoby podzemních vod a naopak motivovat odběratele k využívání vod povrchových například z řek, potoků, přehrad či rybníků. V současné době polovina spotřebovávané vody pochází z podzemí a polovina z povrchu.

Zdražení bude výraznější než každoroční zvyšování cen vody v domácnostech například kvůli inflaci nebo modernizaci infrastruktury, jak to prosazují vodárenské společnosti.

Za odběr podzemní vody navrhuje ministerstvo životního prostředí zvýšit poplatek již od ledna 2017 ze dvou na tři koruny za kubík, do roku 2022 by to mohlo být až osm korun za kubík.

To provozovatelé vodovodů a kanalizací zcela jistě promítnou do koncové ceny pro spotřebitele. V našich účtech by to znamenalo každoroční navyšování vodného o 25 až 50 korun na osobu až do koncového roku 2022.

Zároveň novela zákona o vodách, kterou chystá ministerstvo životního prostředí, mění limit pro odběr podzemní vody, který nepodléhá zpoplatnění. Dosud je to do 6000 kubíků z jednoho zdroje, nově by tato hranice měla být 4500 m3. Resort odhaduje, že by se to nově dotklo zhruba 1200 obcí.

Jak řekl Právu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), k návrhu novely již skončilo připomínkové řízení, a tak ho v nejbližších týdnech dostane na stůl vláda.

Podle Brabce je pravděpodobné, že nakonec bude růst mírnější, a v roce 2022 by měl činit pět či šest korun za kubík. Vyhovělo by se tak připomínkám některých resortů i třeba Svazu měst a obcí, které s vyšším růstem nesouhlasily s odkazem, že vyšší cena by byla sociálně neúnosná.

„Modelovali jsme si situaci, kdy by se používala z poloviny voda povrchová a z poloviny pod zemní. Vyšlo nám, že dopady by měly být víceméně desítky korun na osobu ročně. Při šesti korunách za kubík by to ročně na osobu bylo do osmnácti korun. Na rodinu by to vyšlo na 70 až 80 korun ročně,“ řekl Brabec.

Počítá s tím, že se kolem návrhu strhne velká diskuse. Například ministerstvo zemědělství totiž podle něho zatím trvá na cílových osmi korunách. Brabec ale předkládá návrh jen se šesti korunami.

„S cenou za podzemní vodu se nehýbalo 14 let, a tak ta podzemní je nyní nesmyslně výrazně levnější než povrchová. To je třeba srovnat,“ podotkl ministr.

„Za podzemní se platí dvě koruny a za povrchovou je to někde mezi čtyři až sedmi korunami za kubík. To podle toho, v kterém povodí se obce nacházejí, protože cenu stanoví právě povodí na základě svých výdajů za správu. Nikdo z dřívějších politiků s tím nic dělat nechtěl, protože to nebylo politicky hezké,“ řekl Brabec.

Jak dodal, cena povrchové vody postupně po haléřích také stoupala, od devadesátých let to celkově činí tisíce procent. A je jisté, že poroste dál. Jde o tzv. věcně usměrňovanou cenu, jejíž dodržování hlídá ministerstvo financí.

Podle Brabce by bylo vhodné nalézt i další zdroje na financování správy povodí, aby cena povrchové vody rostla pomaleji. To bude ale předmětem až následné velké novely vodního zákona, kterou již připravuje ministerstvo zemědělství. Ta bude reagovat i na další problémy, které může sucho způsobit. Cena vody je přitom jen jedním z ekonomických opatření.

Zároveň s poplatkem za odebírání vody by se měl zvyšovat i poplatek za vypouštění čištěné odpadní vody. Ten je nyní deset haléřů za kubík a od příštího roku půjde na dvojnásobek. V případě nečištěné vody má být zvýšení výraznější. Do roku 2023 má narůst až na desetikorunu za kubík.

„Sazba poplatku z objemu za nečištěné odpadní vody je záměrně navrhována velmi vysoká z důvodu ekonomické motivace znečišťovatelů tyto nečištěné odpadní vody vůbec nevypouštět,“ uvádí se v důvodové zprávě k malé novele. Kvalita vod v Česku je totiž stále nedostatečná, problémem jsou hodnoty dusičnanů a fosforu.

Pro občany by se tak mohlo stočné pro čištěnou vodu od příštího roku jednorázově zvýšit o pět až osm korun za osobu a rok. Stočné pro nečištěnou vodu by mohlo jednorázové vzrůst až o 128 korun ročně za osobu.

„Stočné v důsledku změn poplatků poroste minimálně, nebude zdaleka tak velké, jak se původně uvažovalo. Dopady budou dramaticky menší, než někteří lidé varovali,“ uvedl Brabec.

Změnu pocítí ale menší obce, které dosud byly od placení poplatku za vypouštění do určitého množství osvobozeny. Navrhovaným snížením limitu ze 100 tisíc kubíků ročně na polovinu se zpoplatnění dotkne i obcí kolem tisíce obyvatel.

Podle Brabce existuje velmi efektivní cesta, jak reagovat na sucho. A tím je cena vody podle pásem. V případě kritického stavu v některém regionu by po nějakou dobu mohly krizové štáby vyhlásit určitý stupeň sucha, a to by znamenalo i vyšší cenu vody.

„Bude-li katastrofální sucho, vodohospodářská společnost by v konkrétním místě měla povinnost zvýšit cenu vody, která převýší denní normalizovanou spotřebu. Dejme tomu, že se počítá s průměrnou spotřebou na osobu v ČR kolem 85 litrů na den. V případě, že spotřeba překročí tento limit, by se výrazně zvýšila její cena. Tak to mají v jiných státech,“ řekl Brabec.

Podle něj je toto opatření zatím ekonomicky nerealizovatelné, protože by musely domácnosti být vybaveny digitálními vodoměry, které umí odečíst denní spotřebu.

„Bylo by to strašně drahé. Podle vodárenských společností by to pro celou republiku znamenalo náklady v řádech miliard korun,“ podotkl s tím, že leckde ve světě to již dobře funguje.

Podle Brabce je ČR dobře připravena na povodně, ale na sucho nikoli. „Nikomu nedošlo, že jsou to dvě strany jedné mince,“ poznamenal. Zatím podle něj mohou jen starostové obcházet občany a vyzývat je, aby v určitou dobu nezalévali zahrádky. Záleží na odpovědnosti lidí, jak se zachovají.

To vše by měla řešit velká novela vodního zákona. „Nejsem si jist, zda ji stačí projednat ještě tato Sněmovna. Naší snahou je, aby začala platit od roku 2018,“ prohlásil.

Pro stát bude podle něho důležitá diskuse i o tom, zda vodohospodářské společnosti, které kupují vodu za dvě koruny a prodávají ji lidem za 40 korun, skutečně získané peníze vkládají do infrastrukturních sítí. Domnívá se, že by za vodu a nakládání s ní měl být zodpovědný jeden resort a nikoli pět, jako je tomu dosud.