Článek
To chce kvůli finanční krizi přepracovat insolvenční zákon, který platí od začátku loňského roku. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje vládě 14 opatření, některá jsou dočasná, jiná zůstanou v zákoně natrvalo.
Cílem je, aby co nejvíc zadlužených firem úpadek přežilo a aby i dopady na zaměstnance bankrotujících podniků byly co nejmenší. Návrhy musí ještě projednat členové Národní ekonomické rady vlády (NERV).
„Filozofií je nastavit taková pravidla, aby insolvenční zákon ještě více než dosud umožňoval přežití podniku, jeho reorganizaci, případné oddlužení, a nikoli zánik a rozprodej,“ uvedl před týdnem ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Podrobnosti návrhu však jeho úřad zatím odmítá komentovat s tím, že jej nejprve musí schválit vláda.
Navrhované kroky přesto v těchto dnech zveřejnil na svém blogu jeden z autorů souboru opatření, Petr Kuhn z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. „Podílel jsem se na jejich přípravě jako člen širšího týmu. Co vzejde z projednávání na vládě, to nemohu komentovat,“ řekl Právu Kuhn.
Část opatření jen do roku 2011
Návrh lze rozdělit do dvou částí. Pět ze čtrnácti opatření je časově omezeno, jejich smyslem je pomoci firmám v nejbližším období, kdy lze očekávat hospodářský útlum v důsledku krize. Dalších devět pak zůstane v zákoně natrvalo.
Opatření časově omezená do konce roku 2011 mají zejména vylepšit okamžitou finanční situaci zadlužené firmy. První z kroků navrhuje dlužníkovi po dobu moratoria (firma o ně může požádat bezprostředně po podání insolvenčního návrhu a trvá pak nejdéle tři měsíce) odložit povinnost platit za své zaměstnance splátky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tím se zlepší momentální hotovostní bilance dlužníka v době, kdy se rozhoduje o jeho úpadku.
Druhý krok má motivovat poskytovatele úvěrů, jimiž dlužník udržuje svůj podnik v chodu. Po dohodě s ministerstvem financí navrhuje spravedlnost osvobodit úrokové výnosy z těchto úvěrů od daně z příjmu.
Třetí krok přímo intervenuje ve prospěch zaměstnanců. Těm by měl vyplácet podporu stát s odvoláním na zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tím by měli být i zaměstnanci motivováni, aby v krachující firmě setrvali a s plným nasazením usilovali o odvrácení úpadku.
Soud a splátkové kalendáře
Do konce roku 2011 chtějí navrhovatelé podnikům ulevit ještě ve dvou směrech. Dlužník by neměl mít povinnost podat na sebe insolvenční návrh sám při předlužení. A také výše minimální odměny pro insolvenční správce by se měla přizpůsobit velikosti podniku. Tím by se reorganizace zpřístupnila i pro menší firmy, pro které jsou dosavadní honoráře insolvenčních správců nedostupné.
Další změny, které rok 2011 v insolvenčním zákoně přežijí, se týkají například nově pojatých splátkových kalendářů. Výši splátek by například mohl upravit soud s přihlédnutím k celkové sumě pohledávek věřitelů, ale i zachování nezbytného sociálního postavení dlužníka. „V okamžiku zadání vlády jsme schopni připravit paragrafované znění v průběhu 14 dnů až tří týdnů a ve zkráceném řízení jej poslat do parlamentu tak, aby řekněme v první polovině roku byl materiál schválen,“ uvedl k návrhu ministr Pospíšil.