Stát chce podpořit zkrácené úvazky slevou na pojistném

Sleva má dosahovat pěti procent z vyměřovacího základu zaměstnance. Firmy by tak za ně platily odvody ve výši 19,8 místo 24,8 procenta tohoto základu.

Předpokládá to novela o pojistném na sociální zabezpečení, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní poslalo do zrychleného připomínkového řízení. Zrychleně by ji chtělo po vypořádání připomínek projednat i ve Sněmovně.

„Česká republika používá v porovnání s jinými evropskými zeměmi zkrácený úvazek jen poměrně ojediněle. Tato forma zaměstnávání je přitom v zahraničí velmi oblíbená, a to i z praktických důvodů. Předkládaný zákon má především motivovat zaměstnavatele k uzavírání většího počtu zkrácených úvazků s pracovníky, kteří s ohledem na nejrůznější životní situace nemohou pracovat na plný úvazek,“ sdělil Právu Jakub Augusta z tiskového odboru MPSV.

„Zákon zavádí slevu na pojistném pro zaměstnavatele ve výši pěti procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které bude sleva náležet. Sleva se vztahuje na uzavřené zkrácené úvazky v rozsahu 8 až 32 hodin týdně s určitými skupinami pracovníků,“ konstatoval mluvčí.

Jde například o osoby starší 55 nebo 60 let – tato skupina je v novele zatím ve dvou alternativách a rozhodne se po připomínkách –, rodiče dětí do devíti let či osoby pečující o někoho blízkého.

„Sleva na pojistném se bude ještě vztahovat na zaměstnávání osob mladších 21 let, u nich ale nebude podmínkou zkrácený úvazek,“ zakončil Augusta s tím, že aktuálně pracuje na zkrácený úvazek 240 tisíc lidí, v krátkodobém horizontu by díky opatření mohly přibýt desítky tisíc dalších.

„Snížení pojistného samozřejmě může přispět k většímu využívání práce na částečný úvazek. Z šetření u firem ale víme, že ve větších výrobních provozech k velkému rozšíření ani s možností využití tohoto bonusu nedojde,“ komentovala návrh Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Využitelné to podle ní bude zejména v administrativních pozicích. „Určité procento zaměstnavatelů by při finanční podpoře zkrácených úvazků jejich využití zvažovalo. Kromě slev na sociálním pojištění by část podniků uvítala i zrušení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění,“ dodala.

Hospodářské komoře na návrhu vadí například to, že aby firmy mohly u zaměstnance slevu uplatnit, jeho vyměřovací základ, tedy zjednodušeně řečeno hrubá mzda, musí být nižší než průměrná mzda v národním hospodářství.

Letos by to podle propočtu MPSV bylo 58 367 korun. Úřad to odůvodňuje tím, že u vyšších příjmů je jasné, že by si zaměstnanec díky zájmu sehnal práci i při kratším úvazku.

Podle komory by ale opatření mělo být dáno bez ohledu na výši příjmu.

„Zaměstnavateli vzniknou bez ohledu na dosahovanou výši mzdy všech zaměstnanců se zkráceným úvazkem další administrativní náklady spojené s novou evidencí a výkaznictvím, ale také další náklady spojené s vyplácením benefitů, náklady na technické a jiné vybavení zaměstnanců,“ poukázal mluvčí komory Miroslav Diro.

Zcela proti návrhu je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Mimo jiné se bojí zneužívání ze strany některých firem.

„Návrh může vést k účelovým úpravám již existujících pracovněprávních vztahů u zaměstnavatele tak, aby zaměstnavatel snížil odvody pojistného. Zejména bude měnit současné pracovní poměry s ‚plným úvazkem‘ na úvazky s vymezením rozsahu práce na čtyři dny v týdnu, popřípadě půjde o kombinace dvou pracovních poměrů téhož zaměstnance u dvou zaměstnavatelů vlastněných stejným majitelem,“ míní místopředseda ČMKOS Vít Samek.

„Z uvedených spekulativních důvodů se počty zkrácených úvazků zvýší, ale o nové pracovní úvazky většinou nepůjde,“ dodal. Navíc se to podle něj negativně projeví na příjmech státního rozpočtu.