Článek
„Tyto společnosti v současnosti vytvářejí přes pět procent hrubého domácího produktu Česka,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Předloni ekonomický výkon země dosáhl 6,8 bilionu korun, startupy se tak na něm podílely zhruba 340 miliardami. Podíl startupů na celkovém výběru daně z příjmu fyzických osob Sklenář odhaduje až na devět procent.
Podle Filipa Mikschika, zakladatele společnosti StartupJobs, která zprostředkovává zaměstnance pro startupy a technologické firmy, pracovalo v roce 2022 ve startupech v Česku přes 150 tisíc zaměstnanců. „To jsou asi čtyři procenta všech zaměstnanců a pro porovnání dvojnásobek počtu zaměstnanců v zemědělství,“ prohlásil při prezentaci průzkumu Smart Market Report 2024.
Pro start chytrých projektů, za kterými stojí ženy, jsou připraveny peníze
Mezi lety 2018 a 2022 narostl počet startupů v Česku o třetinu, stejným tempem rostl i počet jejich zaměstnanců. „Je to dynamicky rostoucí část jinak stagnující ekonomiky,“ podotkl Sklenář. Množství startupů a zaměstnanost v nich podle něj roste ročně tempem sedmi procent.
Firmy do pěti zaměstnanců
V drtivé většině se jedná o velmi malé firmy. Téměř polovina startupů má do pěti zaměstnanců, méně než dvacet zaměstnanců mají tři čtvrtiny.
„Více než dvě třetiny těchto firem sídlí v Praze, asi šestina jich je v Brně. Následuje Ostrava,“ doplnil Sklenář.
Průměrná mzda ve startupech podle Mikschika dosáhla předloni 65 tisíc korun. Celkem tyto firmy svým zaměstnancům vyplatily za předloňský rok 117 miliard korun. Průměrná mzda v Česku přitom tehdy dosahovala 43 tisíc korun. Na výši průměrné mzdy ve startupech tak podle Mikschika dosáhlo jen deset procent nejlépe placených zaměstnanců v zemi.
„Startupy mívají specifickou strukturu vyžadující vysoce kvalifikované pracovníky, kterých je na trhu nedostatek. Týká se to zejména odborníků v informačních technologiích. Proto je jejich práce takto oceněná,“ vysvětlil.
Čtveřice studentů vymyslela herní konzoli pro střelnice, vyrábí ji jejich start-up
Mikschik podotkl, že startupy ale nejsou omezeny jen na podniky z oblasti informačních technologií. „Pokrývají daleko širší množství oborů od služeb a obchodu až po průmysl v podobě 3D tisku nebo vývoje nových materiálů,“ prohlásil.
Příkladem může být Josef Průša, který založil startup Prusa Research v roce 2009 a postupně se stal nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě.
Objem investic do tohoto segmentu ekonomiky vyvrcholil právě v roce 2022, kdy do něj přiteklo asi 37 miliard korun. Loni, podobně jako jinde ve světě, došlo k propadu, ale objem investic byl stále vyšší než v předcovidovém roce 2019.
Situace se teď začíná zlepšovat. „Za první dva měsíce roku vidíme velké oživení, za celý rok očekáváme meziroční růst investic o desítky procent,“ řekl Kešner.
Pomáhá tomu podle něj i vznik firem, které si jdou na trh pro kapitál, jejž chtějí využít pro rozvoj služeb spojených s generativní umělou inteligencí. Příkladem jejího využití je populární komunikační systém ChatGPT od americké společnosti OpenAI.