Hlavní obsah

Starostové v okolí vltavské kaskády se přou o snížení hladiny kvůli povodním

Starostové obcí pod vltavskou kaskádou budou pravděpodobně požadovat, aby se zvýšila ochrana před povodněmi snížením hladiny v Orlické přehradě. V tiskové zprávě to tvrdí společnost Povodí Vltavy. Starostové z oblasti nad kaskádou jsou ale proti, poškodilo by to totiž turistický ruch.

Foto: Miroslav Šára, Právo

Vyhlídka na Slapskou nádrž

Článek

Povodí Vltavy začalo různé varianty zvýšení povodňové ochrany představovat dotčeným obcím na základě studie Českého vysokého učení technického (ČVUT), která se těmito možnostmi zabývala.

Naopak starostové z oblasti nad kaskádou jsou proti. Navrhované zvýšení retenčního prostoru v Orlické přehradě, tedy pokles její hladiny o 4,5 metru, by podle nich znamenal zásah do rekreační funkce přehrady. Zejména se jim nelíbí varianta, podle které by se snížila zásoba vody ve Slapech o 30 miliónů kubíků, neboť by se tak přerušila vodní doprava mezi přehradami.

„Nás se Slapy těžce dotýkají. Pokud se zvýší jejich retenční schopnosti, tak tu budeme mít holou řeku, suché koryto,“ řekl starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada. Snížení hladiny v Orlíku by mu ale příliš nevadilo.

Podobně o Slapech smýšlí i starosta Solenic Jan Mátl. Podle něho jsou současné retenční kapacity pro jeho obec dostačující, přál by si tak na kaskádě zachovat stávající stav. „Zvýšení retenční kapacity o 30 miliónů kubíků na Slapech je zásadní, v ten moment nebude fungovat vodní doprava od přehrady k přehradě,“ vysvětlil.

Podle studie ČVUT se s rozšířením retenčního území na Orlíku sníží počet přístavních stání o necelou pětinu (19 procent) na zhruba 1200 stání. O zvětšení ochranného prostoru Vodní nádrže Orlík ze 62 miliónů na 93 miliónů metrů krychlových by měli nyní jednat úředníci Středočeského kraje. Pokud by voda v budoucnu klesla o 4,5 metru, což je jedna z variant, zůstalo by podle studie v provozu 63 procent současných stání.

Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii, protože zvažuje zvýšení neškodného průtoku na Vltavě v Praze, díky kterému by se začal plnit retenční prostor v Orlické přehradě později, a celá vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové kulminace.

Nyní ochrana bez výstrahy nestačí ani na desetiletou vodu

„Jedním z důsledků zvýšení neškodného průtoku na Vltavě v Praze by mohlo být v případě povodně přetečení některých ochranných valů, které obce pod vltavskou kaskádou před povodněmi chrání,“ uvedlo v tiskové zprávě Povodí Vltavy, podle něhož by měla být tato studie hotová v září.

Již podle stávajících plánů by se mohl retenční prostor v Orlické přehradě do konce roku zvětšit o polovinu na více než 90 miliónů kubíků. Měl by tak ochránit území pod nádrží před dvacetiletou vodou, pokud vodohospodáři alespoň den před povodní obdrží informaci od meteorologů. Bez výstrahy ochrání před desetiletou vodou. Nyní je ochrana ještě nižší, řekl již dříve generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Foto: Jakub Svoboda, Právo

Další snímek z letošního června. Zatopené domy a zahrady v Řevnicích.

O změně uvažovalo povodí podle něj již po povodni v roce 2002, kvůli následnému suchu ale od tohoto plánu ustoupilo. Nyní by se naopak mohla zvětšit retenční plocha i v dalších přehradách vltavské kaskády, protože povodeň z roku 2002 by podle studie neudržela ani prázdná Orlická přehrada. O těchto variantách chce nyní povodí jednat společně s ministerstvy zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj.

Při zkoumání možností, jak proti povodním bojovat a ochránit Prahu před stoletou vodou, by se měly brát podle ministra zemědělství Mariana Jurečky do úvahy i další alternativy, jako například výstavba přehrady na Berounce nebo zvýšení hranice bezpečného průtoku ve Vltavě pod kaskádou z 1500 na 2000 metrů krychlových za vteřinu. Tomu ale nyní brání řada domů, které podél řeky stojí.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013 a měly na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes 26 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002.

Související témata:

Výběr článků

Načítám