Článek
Například výdaje na dlouhodobou lůžkovou péči v letech 2010-2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu. Upozorňuje na to v analýze Vladimíra Kalnická z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení Českého statistického úřadu.
V roce 2014 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči již 62,1 mld. Kč, tj. téměř 18 procent z celkových nákladů na zdravotní péči, které dosáhly v daném roce 350,4 mld. Kč.
Senioři nemají na dodatkové služby
Prodlužování lidského věku totiž s sebou nese potřebu zajištění dostatku lůžek a zdravotnického personálu ve specializovaných zařízeních. Protože základní snahou zdravotníků, ale i sociální péče, je, aby senioři byli co nejdéle soběstační a mohli závěr života strávit v pohodě svých bytů, rostou i náklady na zajištění sociálních služeb, ale hlavně na budování nízkometrážních bezbariérových bytů. S tím vším je třeba počítat i při tvorbě státního rozpočtu.
„Značná část seniorů ale ze svých důchodů nezaplatí dodatkové služby specializovaným zařízením a organizacím či kvalitní komplexní služby v soukromých zařízeních. Navíc nemají ani velké celoživotní úspory. Nutná je pomoc, konkrétně dofinancování služeb ze strany rodiny. Ty ale často samy nemají nazbyt,“ říká finanční poradce František Macháček.
Podle něj se tak základním zajišťovatelem služeb pro seniory stává stát, kraje a obce – se všemi finančními a kapacitními omezeními, která z toho vyplývají. „Stále znovu se musí zdůrazňovat potřeba zajistit se na stáří i jinou formou než stoprocentním spoléháním na státní penzi a sociální systém země,“ dodává.
Výdaje rostou
S tím souhlasí i řada dalších ekonomů. Jak je rodina schopna zafinancovat péči o své seniory, určuje do značné míry její sociální status. Výdaje ve skupině dlouhodobé péče jsou složeny ze 70 procent z péče zdravotní a zbývajících 30 procent se vztahuje k službám sociální péče určeným pro osoby potřebující zároveň péči zdravotnickou.
Největší procentuální nárůst výdajů na dlouhodobou péči (o 29 procent) od roku 2010 zaznamenaly výdaje za sociální služby (například chráněné bydlení, sociálně-aktivizační služby, terapeutické komunity apod.), nicméně v absolutních číslech se jednalo o zvýšení o 0,4 mld. Kč. Ve srovnání s tím růst výdajů na lůžkovou dlouhodobou péči (o 24 procent) představoval zvýšení o 7,3 mld. Kč. Nejnižší procentuální nárůst (o čtyři procenta) byl evidován u výdajů na peněžité dávky, které vzrostly o 0,7 mld. Kč.
Výdaje na dlouhodobou lůžkovou péči se pohybují dlouhodobě nad hranicí 56 procent, přičemž v roce 2014 zaujaly zatím nejvyšší (60 procent) podíl na výdajích na dlouhodobou péči. Více než čtvrtinu výdajů tvoří peněžité dávky, které zahrnují příspěvky na péči a sociální dávky pro osoby se zdravotním postižením.
Těsně pod hranicí 10 procent se pohybují výdaje na domácí dlouhodobou péči. Nejnižší objem výdajů (1640 mil. Kč v roce 2014) byl vydán na denní dlouhodobou péči, jako jsou odlehčovací služby, denní stacionáře, centra denních služeb aj., uvádí studie Vladimíry Kalnické.