Stárnoucí Česko. Budou chybět tisíce míst v domovech seniorů, pečovatelé i miliardy na péči

„Česko se v oblasti zajištění péče o seniory blíží k bodu kritického nedostatku kapacit a dosud nebyla zvolena adekvátní strategie, která by tento problém efektivně řešila,“ upozornil Jiří Švejcar ze společnosti Boston Consulting Group.

Z její analýzy čísla vycházejí. Firma studii vypracovala pro ministerstvo práce a sociálních věcí.

Z výzkumu plyne, že v roce 2035 budou senioři na 65 let tvořit téměř čtvrtinu obyvatel, zatímco teď je to pětina. Výrazně přibude lidí nad 80 let, jejich počet by se měl zvýšit o 380 tisíc na 835 tisíc.

Systém péče o seniory by se tak mohl dostat do výrazného deficitu. „Na pokrytí rostoucích potřeb bude v roce 2035 třeba dalších devadesát miliard korun v cenách roku 2021,“ řekl Švejcar.

Na dani z přidané hodnoty, z níž by se to mohlo financovat, se ale vybere navíc jen 20 až 30 miliard. Což nebude stačit. Chybět by tak mohlo až 70 miliard korun, pokud to stát nepokryje jinak.

Scházet budou i profesionální pečovatelé. Sice by jich oproti současnému stavu mělo 32 tisíc přibýt, ale přesto je to o 16 tisíc méně, než bude potřeba.

Deficity by mohlo snížit větší využívání technologií včetně umělé inteligence. Podle autorů by to ušetřilo až 31 miliard korun ročně, snížilo by to nedostatek lůžek až o deset tisíc a nedostatek pracovníků o jedenáct tisíc.

Pomohlo by to i k prodloužení naděje dožití, tedy věku, kterého se průměrně lidé mohou dožít, i života ve zdraví. V roce 2021 činila u pětašedesátníků naděje dožití 16,7 roku, z toho 7,6 roku bylo ve zdraví. V roce 2035 se bez většího využití techniky zvýší na 18,1 roku, z toho 8,4 roku ve zdraví.

S větším důrazem na technologii by ale naděje dožití mohla být 18,7 roku, z toho 8,7 roku ve zdraví.

Nejedná se přitom o kdovíjak složité vynálezy, ale například o chytré hodinky nebo podobná zařízení, která by monitorovala tep či tlak seniorů a v případě pádu by jim přivolala pomoc rodiny nebo on-line informovala zdravotníky o tom, že se jim přitížilo. Senioři by tak mohli zůstávat déle doma a nezatěžovali by tolik pobytová zařízení.

„Mnohá tato zařízení jsou k dispozici již dnes. Třeba polštář, kde jsou čidla, jež přenáší, jak senior spí, jaký má tep, jsou v pilotních verzích v Rakousku či asijských zemích,“ řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Podobně jsou v Česku k dispozici chytré hodinky s aplikací Senior, která po pádu automaticky přivolá pomoc. Jen je placená.

Technologie, které jsou nyní k dispozici, ovšem mohou nahradit personál jen v omezené míře. Problémem je podle Horeckého nastavení standardů pro využívání podobných technologií, ty zatím nejsou.

„Už před třemi roky jsme nabídli ministerstvu práce, že mu pomůžeme s jejich vypracováním. Ale ještě se nic nestalo,“ dodal Horecký.