Stanjurova klička. Škrtl dividendu z ČEZ, aby obhájil mimořádnou daň

„Jako Národní rozpočtová rada počítáme k mimořádným příjmům z energokrize i mimořádně vysokou dividendu z ČEZ v roce 2023, respektive její část, která byla nad rámec provozního zisku firmy. V této logice a při očekávání výnosu windfall tax v letošním roce je pravděpodobné, že mimořádné příjmy a výdaje z energokrize se srovnají na konci roku 2024 a čistě v této logice už pro rok 2025 nebude windfall tax potřebná,“ řekl Novinkám Hampl.

„Nicméně jak známo, jde o daň platnou ze zákona i pro rok 2025, a případné zrušení je tudíž politickou otázkou,“ dodal.

Vyrovnanou bilancí mimořádných příjmů a výdajů Stanjura dříve podmiňoval plánované zkrácení tříleté platnosti daně z neočekávaných zisků o jeden rok. Až dosud avizoval, že k tomu letos dojde. Příští rok by tak mimořádná daň už neplatila.

Nyní ale ministr financí podle některých ekonomů sáhl k technické fintě, aby mu windfall tax pomohla udržet plánovaný schodek rozpočtu na příští rok ve výši 231 miliard korun.

To, že do mimořádných příjmů náhle nezahrnuje loňskou dividendu od energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard Kč, ministerstvo financí zdůvodňuje tvrzením, že tato dividenda není s ohledem na mezinárodní metodiku „jednorázovým“ mimořádným příjmem.

S tím ale nesouhlasí nejen šéf rozpočtové rady Hampl, nýbrž i další ekonomové. Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda je rovněž přesvědčen o tom, že minimálně část dividendy ČEZ za loňský rok ve výši 36 miliard se musí za mimořádný příjem státu považovat. „Při zahrnutí části mimořádně vysoké dividendy ČEZ za rok 2023 do mimořádných příjmů je příslušná bilance státu vyrovnána už letos,“ uvedl.

Sám Stanjura navíc loni ujišťoval, že stát si jako většinový vlastník ČEZ stáhl rekordní dividendu právě na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií. Tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.

Bez dividendy ČEZ bude podle ministerstva financí na konci letoška příjem z mimořádných opatření zhruba o 35 miliard korun nižší, než byly výdaje státu spojené s řešením energetické krize.

Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos z první daně 18,2 miliardy a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun, tedy dvakrát vyšší, než s jakým pro letošek počítal.

Nyní je jasné, že windfall tax, kterou odvádějí hlavně energetické firmy v čele s ČEZ, přisype do státní kasy miliardy až desítky miliard i příští rok.

Jak poznamenal ekonom Petr Dufek z Banky Creditas, na nové nebo vyšší daně si stát, potažmo veřejný sektor, časem zvykne a nerad se jich vzdává. Podle něj to platí i o dani z neočekávaných zisků, už jen vzhledem k tomu, že je poměrně jednoduchá, dotýká se jen omezeného okruhu firem a zároveň je i výnosná.

„S ohledem na stav státního rozpočtu je každá miliarda navíc dobrá, i když už vůbec neslouží k původně zamýšlenému účelu ani není komplexním řešením rozpočtové nerovnováhy. Jde o desítky miliard navíc, takže mě zachování windfall tax vlastně nepřekvapuje,“ řekl Dufek.

Podobně to vidí i další ekonomové. „Ministr financí chce pravděpodobně vybrat na windfall tax v souhrnu celkově více, než kolik stát vydal na podpoře s energiemi, a zlepšit tak schodek státního rozpočtu pro rok 2025,“ soudí analytik Akcenty Miroslav Novák.

„Takto by to být určitě nemělo, ačkoliv chápu, že příští rok je volební a vláda si nemůže před volbami dovolit dělat restriktivnější rozpočtovou politiku. Zároveň chce ale dostát svému závazku, že bude stabilizovat veřejné finance, takže sáhne po windfall tax,“ dodal.

Ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že výběr daní je výsostnou pravomocí státu, přičemž daně z definice nejsou účelově vázané. Stát tedy standardně nemusí občanům a firmám zdůvodňovat, proč konkrétně od nich vybírá kterou daň, na co přesně ji hodlá využít a zda je pro tento účel dostatečná.

„Provázání výběru z windfall tax s kompenzacemi nákladů spojených s energetickou krizí je tedy hlavně politicko-marketingové rozhodnutí, které vláda zvolila pro komunikaci tohoto opatření před voliči,“ řekl Hradil s tím, že aktuální výroky politiků a vládních institucí považuje za „zmatečné“.

Příjem z mimořádné daně zvýší příjmy státního rozpočtu na příští rok, přičemž jeho deficit má klesnout proti letošnímu schválenému rozpočtu o 21 miliard na 231 miliard korun. Stanjura na začátku července slíbil, že návrh rozpočtu pro rok 2025 zveřejní do konce srpna, do kdy ho také musí poslat do vlády.

„Ministerstvo financí dodrží zákonnou lhůtu a odešle návrh státního rozpočtu k projednání vládě do 31. srpna,“ potvrdila ve středu mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.