Stanjura se pře s Jurečkou o platy státních zaměstnanců

Jurečka požaduje, aby platy vybraných zaměstnanců státu vzrostly buď o sedm, nebo o deset procent. První varianta by si vyžádala ze státních a veřejných rozpočtů 4,57 miliardy, druhá 6,53 miliardy korun.

Resort financí však zásadně nesouhlasí ani s jednou z variant a ptá se, odkud se prostředky vezmou. „Není uveden zdroj financování navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ upozornilo ministerstvo v připomínkovém řízení k návrhu vládního nařízení.

Jurečka věří, že i přes zamítavé stanovisko financí svůj návrh prosadí. „Předpokládám, že o tom budeme jednat na úrovni vlády,“ řekl Novinkám.

Podobně mluví i Stanjura. „O této věci, stejně jako o dalších požadavcích rozpočtových kapitol na navýšení letošních výdajů, se povedou politická jednání a ve finále rozhodne vláda. Počkejme si na výsledek,“ sdělila jeho tisková mluvčí Petra Vodstrčilová.

Jednotlivé resorty uvádějí, že ve svých rezervách peníze na navýšení platů nemají. To konstatovalo třeba ministerstvo spravedlnosti. „Bez navýšení adekvátního objemu prostředků na platy není možné v současné situaci pokrýt výplaty navýšených částek,“ přidalo se ministerstvo zemědělství. A podobně argumentují resorty školství či kultury.

„Alternativou by mohlo být nižší navýšení platových tarifů doprovázené navýšením rozpočtových prostředků na pokrytí,“ doplnil resort vnitra.

Navýšení tarifních platů se má podle Jurečkova návrhu týkat úředníků, nepedagogických pracovníků ve školství, například kuchařek a školníků, či nelékařských pracovníků ve zdravotnictví, což jsou třeba uklízečky či ekonomové.

Odborové svazy zastupující státní zaměstnance nejsou vývojem zrovna nadšeny. „Navrhovali jsme jednat o platech, když ještě peníze v rezervách byly. Nedoporučuji variantu nedohodnout se, protože výsledkem mohou být kolektivní spory a neklid,“ konstatoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odbory kvůli platům už v červenci vyhlásily stávkovou pohotovost. „Naštvanost je obrovitá. Ze státní správy už začal exodus zaměstnanců umocněný tím, že kvůli nízkým platům nepřicházejí noví,“ dodal Středula.

To koneckonců v materiálu přiznává i ministerstvo práce. Podle něj u zaměstnanců státu, kterých se má navýšení týkat, činil v letech 2019 až 2023 propad reálných platů, tedy množství toho, co si za výdělky koupí, téměř 18 procent.

„Už nyní mají ředitelé škol problém najít nové lidi,“ dodal šéf školských odborů František Dobšík.

Rozhodne se podle něj ve středu 21. srpna, kdy budou odbory o navýšení jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími ministry.