Stanjura: Rozpočtové škrty by padly na lidi

„Česko potřebuje řešení strukturálního schodku, o tom není sporu. Otázkou ale je, zda hned teď i za cenu dalšího prohloubení současné krize,“ uvedl šéf státní kasy.

Reagoval tak i na vyjádření bývalého ministra financí a expředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který již delší dobu tvrdě kritizuje vládu Petra Fialy (ODS) za její rozpočtovou politiku. Podle Kalouska se nijak neliší od politiky Andreje Babiše (ANO). V sobotním rozhovoru pro Právo Kalousek mj. uvedl, že vláda by měla šetřit na důchodech, nebo zvednout daně, nejlépe podle něj obojí.

To ale vláda odmítá. „Každá rozpočtová restrikce by byla na úkor životní úrovně obyvatel, fungování ekonomiky a přežití řady firem. Úkolem číslo jedna teď přitom musí být zajištění dostatku cenově dostupných energií pro české domácnosti a firmy a podání pomocné ruky především nízkopříjmovým rodinám,“ zdůraznil Stanjura.

Hned poté se podle něj vláda může vrátit k rozpočtové disciplíně. „Náš závazek je dosáhnout v roce 2024 deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP a dále ho snižovat. Na tom se nic nemění,“ dodal Stanjura.

Ministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka v neděli na Primě Kalouskovi na dálku vyčetl, že udílí „knížecí rady“. „Naše vláda je v nejsložitější situaci od konce druhé světové války,“ reagoval Jurečka na otázku rostoucího schodku státního rozpočtu. Podle něj se zásadně změnily okolnosti státního rozpočtu po napadení Ukrajiny Ruskem.

„Vláda musí přijít s návrhy, jak strukturální schodek rozpočtu snížit. A není to jen o výdajích státu a efektivitě fungování státu,“ připustil nicméně Jurečka s tím, že vláda bude snižovat počty úředníků. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mu v nedělní televizní debatě vyčetla, že práce vlády s rozpočtem je „chaotická“.

Kalousek stejně jako Národní rozpočtová rada vládu tepou za to, že návrh státního rozpočtu na rok 2023 i výdajové rámce na další dva roky ukazují na vysoký strukturální deficit (schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu), což povede k dalšímu růstu veřejného zadlužení. Expanzivní rozpočtová politika vlády navíc přiživuje inflaci.

Novela letošního státního rozpočtu, kterou budou poslanci schvalovat na úterní mimořádné schůzi, může schodek zvýšit o 95 miliard na až 375 miliard korun. Důvodem jsou hlavně výdaje na pomoc lidem a firmám s inflací. Ta však zároveň zvyšuje daňové inkaso státu.

Návrh rozpočtu na příští rok je pak rozpočtem ve znamení velkých nejistot. Vláda ho Sněmovně předložila se schodkem 295 miliard korun. Počítá ale s dosud neschválenou daní z mimořádných zisků a s dalšími zatím nezajištěnými příjmy.

Analytici ani opozice přitom příliš nevěří tomu, že se na plánované mimořádné dani podaří státu vybrat příští rok do rozpočtu plánovaných 85 miliard. Stanjura se chystá navrhnout daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Má to alespoň částečně pokrýt výdaje na zastropování cen energií pro domácnosti a velké a střední firmy.

Ekonomové se až na výjimky shodují v tom, že bez zvyšování některých daní se vláda v budoucnosti neobejde, bude-li chtít výrazně snížit schodek státního rozpočtu a ozdravit veřejné finance. Premiér Fiala ale naposledy o víkendu v TV Nova zopakoval, že kabinet daně zvyšovat neplánuje. „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ uvedl.

„Vláda skutečně nepočítá s jakkoli citelnějším poklesem nominální úrovně ročního rozpočtového schodku. Až do roku 2025 se má pohybovat v pásmu od 250 do 300 miliard korun. V tom případě skutečně nepůjde hovořit o tom, že vláda plní klíčový volební závazek stran, které ji tvoří, tedy ozdravení veřejných financí,“ reagoval v neděli na Kalouskovu kritiku vládní rozpočtové politiky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Na druhou stranu veřejné finance ani tak nekončí v žádném rozvratu,“ dodal. Upozornil na to, že podle prognózy ratingové agentury Standard & Poor’s z minulého pátku vláda udrží relativně nízké zadlužení, kolem 40 procent HDP, až do roku 2025. ČR tak nadále bude patřit k zemím s nejnižší úrovní zadlužení v poměru k HDP v EU.

Současná nebo příští vláda ale podle Kovandy zřejmě nakonec i tak bude muset ke zvýšení daní přikročit. „Například majetkových daní nebo daně z příjmu. Slibované škrty se totiž zatím příliš nekonají, a pokud by tato vláda věděla, jak na ně, už by je nejspíše začala uskutečňovat,“ dodal ekonom.