Článek
„Pokud by vláda na rozpočtový rok stanovila výdaje na obranu státu ve výši přesahující hranici dvou procent, bylo by možno o tento rozdíl zvýšit celkové výdaje v návrhu zákona o státním rozpočtu, a tím překročit stanovený výdajový rámec,“ popsal normu šéf státní kasy.
Navržená právní úprava podle důvodové zprávy reaguje na nezbytnost zajištění obranyschopnosti České republiky a plnění mezinárodních závazků vůči NATO.
„Tato úprava zákona umožní pokračování v plynulém financování strategických projektů a doplnění výzbroje Armády České republiky, modernizaci infrastruktury potřebné pro zajištění obranyschopnosti státu spolu s financováním výdajů spojených s nezbytným náborem vojáků z povolání,“ stojí dále v důvodové zprávě.
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) by měl v příštím roce obranný rozpočet představovat 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Vláda minulý týden rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Zvýšení peněz na obranu je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nutné a nezbytné.
Pozornost k tématu obrany přitáhla kromě ruské agrese na Ukrajině i nejistota ohledně partnerství Evropy a USA v bezpečnostních otázkách po lednovém nástupu administrativy Donalda Trumpa do Bílého domu.
Stanjura svůj návrh vložil do změnového zákona k návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který se chystá projednat Sněmovna.
Stanjurův návrh novelizuje rozpočtová pravidla v části, která určuje stanovení celkových výdajů státního rozpočtu při jeho sestavování. Vláda přitom musí vycházet především z výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválených vládou podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Může do nich promítnout zákonem stanovené vlivy.
Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu ukládá vládě zákon o financování obrany státu z roku 2023.
Loni Česko podle ministerstva obrany dvouprocentní závazek splnilo. V letošním roce hospodaří resort obrany s 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak dosahují 160,8 miliardy korun.
Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček ve čtvrtek prohlásil, že stát může sehrát poměrně významnou úlohu v posilování a rezervování výrobních kapacit v obranném průmyslu. Snížilo by to podle něj cenu. Zopakoval také postoj ANO, že je nejdřív nutné efektivně vynakládat dvě procenta HDP na obranu, nikoli zvyšovat výdaje bez připravených projektů.
Pravidla se teď mohou rozvolnit, míní rada
Národní rozpočtová rada ve čtvrtek uvedla, že kvůli očekávanému zvyšování výdajů na obranu by bylo vhodné dočasně rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Ve střednědobém horizontu ale bude třeba omezit nevojenské výdaje.
Podle rozpočtové rady souvisí růst výdajů na obranu nejen se zhoršením geopolitické situace, ale i s podfinancováním armády, které nastalo kvůli nedodržování závazků v minulých letech.
S rozvolněním rozpočtových pravidel počítá i Evropské unie. Cílem je umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden představila plán, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a na okamžitou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
