Článek
Stanjura opakovaně uváděl, že by chtěl zkrátit tříletou platnost windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy tato mimořádná daň a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, pokryjí mimořádné výdaje státu.
Podle propočtů ministerstva financí ale bude tato bilance na konci letoška pro stát záporná.
Předpokládám, že to bude platit pro tři zdaňovací období, pro roky 2023 až 2025.
„Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období, pro roky 2023 až 2025,“ řekl Stanjura.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, jehož schodek může podle zákona dosáhnout maximálně 231 miliard korun, tak bude s příjmy z windfall tax počítat.
Koaliční partneři jsou proti Stanjurovu plánu zkrátit vybírání windfall tax
Stanjurovo čtvrteční oznámení, po kterém mírně klesly akcie polostátní energetické firmy ČEZ, bylo překvapivé i proto, že ještě minulý měsíc šéf státní kasy České televizi sdělil, že by příjmy z windfall tax a odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny měly být více méně vyrovnané s výdaji státu na pomoc domácnostem i firmám s vysokými cenami energií. Nyní navíc stát už žádnou pomoc s energiemi prakticky neposkytuje.
Letos vybere dvakrát víc, než očekával
Přesný přehled mimořádných výdajů v souvislosti s windfall tax zatím ministerstvo financí odmítá zveřejnit s tím, že je chce Stanjura nejdříve předložit vládě.
Na windfall tax stát loni vybral 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard Kč. Původně počítal jen se 17 miliardami.
Nárůst platů státních zaměstnanců? Zatím bez dohody
Daň z neočekávaných zisků stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební společnosti a na velké banky. Jejím největším plátcem je ČEZ. Mimořádná příjmová opatření měla pokrýt výdaje státu s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn či pomoc firmám s energeticky náročným provozem.
Schodek rozpočtu bude maximálně 231 miliard
Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude podle Stanjury nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách. Maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech.
Překročení 231 miliard je podle ministra vyloučeno. „Je to maximální schodek, ví to všichni členové vlády, ví to všechny koaliční strany, je to realita, se kterou počítáme,“ řekl před bitvou o výsledný návrh rozpočtu.
Ten musí ministerstvo financí předložit vládě do konce srpna, kabinet ho pak musí do konce září schválit.
Co je windfall tax
Tato dočasná mimořádná daň má platit po dobu tří let (tj. 2023–2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.
Funguje jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023–2025 a průměrem základů daně za roky 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent.
Vláda zavedení daně zdůvodnila potřebou získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
Koncept windfall tax v minulosti byl použit například v USA či ve Velké Británii v roce 1981 konzervativní vládou Margaret Thatcherové na banky.
Účelem v minulosti zaváděných windfall daní bylo sdílení zátěže externího šoku a zachování sociálního smíru ve společnosti realokací nadměrných zisků k posílení financování sociálních programů.
Pekarová proti Fialovi. Z daně na víno je koaliční telenovela
