Článek
„Pokud by se nic nezměnilo, chyběly by na podporu obnovitelných zdrojů nejméně dvě desítky miliard,“ řekl Novinkám šéf sekce hospodářství Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
„V případě, že stát nedá víc peněz, dopadne to na firmy v cenách elektřiny. U některých by to bylo v objemu až stovek milionů korun,“ upozornil šéf svazu Jan Rafaj.
To by se pak mohlo výrazně promítnout do jejich konkurenceschopnosti. „Některé země svým firmám tyto poplatky odpouštějí úplně. To je třeba případ Německa, tedy země, odkud pochází mnoho přímých konkurentů českých firem,“ sdělil dále za svaz jeho viceprezident Radek Špicar.
Se Stanjurovým plánem nesouhlasí ani resort průmyslu a obchodu. „Návrh nepokrývá všechny požadavky vznesené během vyjednávání. Proto je budeme uplatňovat i nadále v rámci meziresortního připomínkového řízení,“ sdělil Novinkám mluvčí úřadu Vojtěch Srnka.
Server Seznam Zprávy uvedl, že ministerstvo si v oficiální korespondenci na podporované zdroje řeklo o 31,2 miliardy korun, tedy o 22,7 miliardy více, než navrhl ministr financí.
Mnohá ministerstva dostanou další roky z rozpočtu méně, zatím je to netrápí
Letos jde na dotace obnovitelných zdrojů takřka 13 miliard a celkové dotace včetně plateb domácností a firem mají dosáhnout okolo 37 miliard. Platby v roce 2025 přitom budou podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Michala Keborta vyšší.
„Pro příští rok předpokládáme podstatný nárůst celkového objemu podpor oproti letošku,“ sdělil Novinkám Kebort.
Domácností se to ale nedotkne. Platbu na obnovitelné zdroje mají ze zákona zastropovanou na částce 599 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny, tedy šedesát haléřů za kilowatthodinu.
A tak je jasné, že pokud se nepodaří z rozpočtu dostat více peněz, zaplatí to příští rok v cenách elektřiny firmy.
Loni neuspěl
Stanjura se chystal omezit dotace na obnovitelné zdroje už loni na podzim. Nakonec ale ustoupil a stát musel další miliardy přisypat.
Teď ministr podle své mluvčí Michaely Lagronové o možnosti povinné platby snížit intenzivně jedná. K tomu se podle ní dá využít asi šest nástrojů – od změny zákonů přes kontroly a další. „Záměr i s podrobnostmi resort zveřejní během pár týdnů. Snížení plateb by se týkalo i let 2026 a 2027,“ podotkla Lagronová.
Českému rozhlasu Stanjura řekl, že pak by navržených 8,5 miliardy bohatě stačilo a platby by se mohly i snížit. Pokud by ale chtěl jít cestou změny zákona, nemusel by to k Novému roku stihnout.
„Nevíme, jak budou vypadat nástroje, které připravuje vláda, a jaké cenové rozhodnutí vydá Energetický regulační úřad. Na druhou stranu z informací, které máme, a z toho, jak je to teď nastaveno, se může opakovat situace z loňského roku, kdy by návrhy vedly k vyšším platbám firem. A to se nesmí stát,“ uzavřel za podniky Čížek.