Stanjura: Ekonomika už je v recesi

Česko tak už podle Stanjury prochází mírnou recesí. Ta se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Ještě v srpnu MF odhadovalo, že ekonomika příští rok poroste o 1,1 procenta. V nové prognóze nicméně resort zlepšil letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu počítal pro letošek s růstem 2,2 procenta.

Stanjura očekává, že hospodářská recese bude nejspíš mírná. „Pokud nepřijde velký externí šok, nehrozí nám žádný prudký propad,“ řekl. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu. Ministr upozornil, že ve střednědobém horizontu lze očekávat snahu o návrat části výroby z Asie do Evropy, což může vést k určitému zdražení produkce.

I přes nástup recese Stanjura neočekává významnější dopad na nezaměstnanost. Podle aktuální prognózy by její míra letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,5 procenta a v roce 2023 se zvýšit na 3,1 procenta. Svaz průmyslu a obchodu v posledních měsících ale varoval před tím, že dosud nebyla schválena podpora pro velké podniky. Většině z nich přitom v prosinci skončí zafixování cen energií, za které platí v některých případech i miliardy korun ročně, a hrozí, že některé situaci nezvládnou a začnou propouštět.

„Na denní bázi probíhají debaty, jak pomoci velkému průmyslu. Myslím, že se blížíme k nějakému rozhodnutí a řešení. Odhadujeme, že průměrná roční nezaměstnanost bude příští rok 3,1 procenta, že si udržíme lídrovskou pozici v rámci EU. Takže neočekáváme žádný prudký nárůst nezaměstnanosti. To ovšem neznamená, že některé podniky, třeba i větší, nemohou skončit,“ uvedl Stanjura na dotaz Práva.

Upozornil, že Česko zůstává na předním místě v EU co do nízké míry nezaměstnanosti, na trhu práce je stále mnoho volných pracovních míst a situace se příliš nezměnila ani po odchodu Ukrajinců do války a následném zapojení desítek tisíc uprchlíků.

Jisté podle MF je, že zdražování v ČR zdaleka nekončí, jen příští rok proti loňsku o něco zvolní. Za celý letošek by průměrná míra inflace měla činit 15 procent, v srpnu přitom úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z očekávaných 8,8 procenta.

Inflaci Stanjura označil za nejzávažnější problém, protože táhne dolů spotřebu domácností, a tím i HDP. „Hlavním ekonomickým problémem současnosti je vysoká inflace tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jak­koli to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo,“ řekl.

(v závorce uvedeny odhady ze srpnové predikce)