Stanjura dál počítá s 85 miliardami ze zvláštní daně, Křetínského odchod nekomentuje

Zdanění nadměrných zisků firem, které přímo či nepřímo těží z energetické krize a dopadů války na Ukrajině, bude činit 60 procent. Minulý týden v pátek jen pár hodin po schválení daně Sněmovnou Křetínského EPH oznámil, že přesune svůj podnik EP Commodities kvůli daním z neočekávaných zisků do zahraničí.

Firma se zabývá obchodováním zejména se zemním plynem, elektřinou a emisními povolenkami. Křetínský je s majetkem 118 miliard korun podle Forbesu čtvrtým nejbohatším Čechem.

Stanjura ani ministerstvo financí (MF) se nechtějí k jeho rozhodnutí vyjadřovat. „Jakékoliv podnikatelské kroky jsou svobodným rozhodnutím daných soukromých subjektů a ministerstvu financí je nepřísluší komentovat,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

„Pokud jde o zavedení dočasné windfall daně na mimořádné zisky vybraných firem, MF si za svým návrhem stojí, neboť současná krizová situace na trhu s energiemi si vyžaduje toto dočasné opatření, které pomůže finančně kompenzovat zastropování cen elektřiny a plynu pro občany a malé a střední firmy. Tyto mimořádné výdaje by podle MF neměly jít čistě na vrub deficitu státního rozpočtu a velké energetické firmy, stejně jako banky by se na nich měly prostřednictvím svých neočekávaných mimořádných zisků solidárně podílet,“ dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) o víkendu prohlásil, že další odchody firem z tuzemska kvůli zavedení takzvané daně z neočekávaných zisků neočekává.

Také bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v nedělní televizní debatě České televize řekl, že rozhodnutí EPH pokládá spíš za výjimku. „Je to specifický případ, ta společnost, jestli jsem to správně pochopil, je obchodním uzlem, který má příjmy z České republiky ve výši jednoho procenta všech příjmů. Já myslím, že to je výjimka, která se nebude opakovat,“ uvedl.

„Mě nezlobí to, že se jeden postižený subjekt ozve, to je jasné, to se bude vždycky dít, nikdo neplatí rád vyšší daně,“ dodal s tím, že výhrady má vůči celému projektu daně z neočekávaných zisků.

Sám Stanjura v pátek ve Sněmovně poslance ujišťoval, že firmy, na které zvláštní daň dopadne, okolnosti jejího zavedení chápou. „Mnozí z těch, na které daň dolehne, chápou moc dobře, že mnohé z těch zisků jsou díky vnějším okolnostem, a chápou potřebu se o ně solidárně podělit se zbytkem společnosti,“ řekl.

Opozice i někteří ekonomové však pochybují, že Stanjurou naplánovaných 85 miliard stát na dani příští rok skutečně i vybere. Například předseda klubu SPD Radim Fiala po schválení windfall tax prohlásil, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic.

Ministerstvo však se zmíněnou sumou nadále počítá. „Co se týče očekávaného inkasa windfall tax v roce 2023, ministerstvo financí tyto příjmy odhaduje na cca 85 miliard Kč. Dodatečných 15 miliard Kč rozpočtovaných v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 budou generovat cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie a související odvody z nadměrných příjmů,“ řekl Právu mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Dopady zavedení windfall tax a odvodů z nadměrných příjmů se podle něj mohou vzájemně přelévat. „Souhrnný odhad 100 miliard Kč v roce 2023 je podle MF realistický,“ dodal mluvčí.

Do Křetínského se koncem minulého týdne obuli Piráti. „Já bych čekal, že když si Daniel Křetínský v některých momentech přichází za státem pro podporu, tak v jiné momenty zase dokáže být dostatečně solidární,“ prohlásil v diskusním pořadu Partie CNN Prima News ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Mluvčí EPH Daniel Častvaj ale v pondělí upozornil na to, že přes několikaměsíční jednání se zástupci ministerstev financí a průmyslu nedošlo k dohodě o podmínkách čerpání úvěru, kterým se měly částečně pokrýt zálohy, jež musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze (tzv. margin calls).

„Státní půjčka tak nikdy poskytnuta nebyla. EPH ani nepočítá s jejím čerpáním v budoucnu. Obdobná půjčka až do výše 3 miliard eur byla přitom státem poskytnuta společnosti ČEZ, a to na základě jednání, která proběhla během několika málo dní,“ uvedl Častvaj.

Dodal, že krize v energetice vedla ke krizi likvidity a pomoc ze strany státu by měla největší smysl tehdy, pokud by byla poskytnuta rychle. EPH se podle Častvaje podařilo pokrýt burzovní požadavky, včetně potřeb českých tepláren, kombinací vlastních zdrojů a bankovního financování na své podnikatelské riziko.

„Přestože přístup státu k ČEZ a k soukromým subjektům byl výrazně jiný, nechceme situaci ani napadat, ani dále kritizovat. Považujeme ale za nutné jasně vyvrátit, že Česká republika poskytla v době energetické krize EPH jakoukoliv pomoc,“ dodal Častvaj.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) začátkem září uvedl, že schválil žádosti skupiny EPH Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače o půjčku na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze.