Článek
Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) se totiž chystá pro rok 2026 navrhnout částku, která bude odpovídat 2,3 procenta HDP. Nechce se přitom více zadlužovat, ale hodlá využít peníze původně určené na dekarbonizaci.
Kolik na obranu půjde, má být jasněji po dubnové makroekonomické prognóze ministerstva financí. Podle současných čísel by se mělo jednat o navýšení kolem dvaceti miliard z letošních 160,8 miliardy Kč.
„Bude na rozhodnutí vlády, zda rozpočet 2026 bude v případě výdajů na obranu rozpočtován přesně na částku odpovídající 2,2 procenta HDP, nebo mírně vyšší, aby Česko plnilo limit i v případě, že by se nějaký obranný projekt nerealizoval, nebo kdyby došlo ke zpoždění nějaké realizace,“ sdělila Novinkám mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
„Ministr Stanjura bude za sebe doporučovat rozpočtovat 2,3 procenta HDP v příštím roce,“ potvrdila.
Počítá s penězi na dekarbonizaci
Rozpočtový rámec na rok 2026 povoluje deficit státního rozpočtu do výše 225 miliard Kč, nad něj ovšem díky rozhodnutí vlády mohou jít dodatečné výdaje na obranu nad hranicí dvou procent HDP, aniž by kabinet v příštích letech porušoval rozpočtovou odpovědnost. Možností jsou půjčky, což ale Vodstrčilová vyloučila.
Podle ní se nabízejí čtyři varianty. „Za prvé zvýšením daní, nicméně vláda je proti. Za druhé zvýšením rozpočtového deficitu, s čímž ale nesouhlasí ODS. Další možností je škrtat některé stávající výdaje v rozpočtu, což by ale byla politicky velmi komplikovaná debata, ale je to možná cesta. Anebo lze použít výdaje na dekarbonizaci,“ shrnula mluvčí.
Česko v letech 2023 až 2030 vydá podle ministerstva na opatření ke snižování emisí oxidu uhličitého v atmosféře přes bilion korun, přičemž 700 miliard je podle něj možné využít na jiné priority, když zhruba 300 miliard je již zasmluvněno.
„Zde je tedy prostor, aniž by vláda musela omezovat peníze jinde v rozpočtu,“ uvedla Vodstrčilová.
Dodala, že postupné navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně bude v příštích pěti letech představovat nároky v celkové výši zhruba 300 miliard Kč. To není ani polovina peněz, které se podle ministerstva mají vynaložit na dekarbonizaci.
Přesun evropských dotací musí standardně posvětit Evropská komise. „O značné části výdajů na dekarbonizaci je ale možné rozhodovat na národní úrovni,“ řekla Vodstrčilová. Konkrétní čísla ani příklady, odkud peníze vzít, ale neuvedla.
Anketa
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí jsou možnosti dost omezené. „Naprostá většina modernizačních projektů na snižování emisí skleníkových plynů se financuje z evropských peněz – buď z výnosů emisních povolenek, nebo evropských fondů. Prostředky z Modernizačního fondu jsou přitom z většiny alokovány,“ upozornila.
U ostatních dostupných zdrojů se podle ní bude o využití jednat, zůstává ale podmínka, že budou využity na modernizaci průmyslu, snižování energetické náročnosti domácností či na adaptaci na změnu klimatu. „To ukládá evropská směrnice. Případné změny by musely projít schválením na úrovni EU,“ potvrdila.
Navíc otázka podle ní nestojí tak, že si Česko musí vybrat mezi bezpečností a ochranou klimatu. „Aktuálně největší hrozbou pro naši bezpečnost je Rusko, které své válečné výdaje financuje především prodejem fosilních paliv. Z toho důvodu je naopak největší investicí do naší obrany právě zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti, tedy přechod na bezemisní zdroje energie – zejména rozvoj větrné a solární energie v kombinaci s jádrem,“ dodala Krejčí.
Půjčky by zvýšily dluh skoro o 300 miliard
Podle ministerstva obrany je podfinancovanost armády enormní a je nutné investovat. „Prioritní je udržení stávajících vojáků a nábor nových. Dále jde o investice do výzbroje a techniky, do skladových zásob munice nebo náhradních dílů, o významné investice do nemovitostí a posádek,“ podotkla mluvčí resortu Simona Cigánková.
Napříč politickým spektrem je poměrně velká shoda na Stanjurou navrhovaném prolomení výdajových limitů státního rozpočtu ve vztahu k HDP, pokud půjde o obranné výdaje. Politici i ekonomové ovšem počítají spíše s tím, že stát se kvůli tomu více zadluží.
Financování na dluh by podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece znamenalo celkový nárůst veřejného dluhu za pět let o zhruba 295 miliard Kč.
Obsluha státního dluhu se prodraží
Financování dodatečných výdajů na obranu ve výši 0,2 procenta hrubého domácího produktu by v letech 2026 až 2030 znamenalo kumulativní navýšení veřejného dluhu přibližně o 300 miliard korun.
„Stále bychom však při zachování všech ostatních rozpočtových pravidel mimo obranu bezpečně plnili Maastrichtská kritéria, jelikož veřejný dluh by ani v roce 2030 podle našeho odhadu nepřekročil 46 procent HDP,“ podotkl ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Kritéria přitom stanovují, že dluh nesmí překročit úroveň 60 procent výkonu ekonomiky.
Martin Kron z Raiffeisenbank upozornil, že státní dluh se v následujících letech prodraží nejen kvůli pokračujícím rozpočtovým schodkům, ale také kvůli nárůstu výnosů dluhopisů napříč splatnostmi.
„Roční náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují už okolo sto miliard korun a bohužel jejich růst bude pokračovat,“ poznamenal.
„Klíčové z mého pohledu bude, zda se rozvolnění fiskálních pravidel bude opravdu účelově týkat pouze obrany, nebo se diskuse nakonec stočí k obecnému rozvolnění fiskální disciplíny,“ doplnil Gec.
