STAN a lidovci chtějí na banky uvalit sektorovou daň

Parametry zamýšlené daně STAN ani lidovci neuvedli, nicméně si od ní slibují, že může posílit rozpočet více než 10 miliardami korun ročně. Tyto peníze by pak směřovaly do výstavby silnic, školství či podpory bydlení.

Poukazují přitom na to, že banky se vyhnuly vyšším odvodům u daně z neočekávaných zisků. Zatímco energetické firmy loni odvedly na takzvané windfall tax do státního rozpočtu přes padesát miliard, šest největších bank v součtu zaplatilo na zálohách necelou miliardu.

„Banky se rozhodly z windfall tax utéct, a tak nemohou čekat nic jiného, než že my politici se o tom začneme bavit. Balanc ve společnosti musí být,“ řekl k dani v České televizi místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochman.

Bankám a spořitelnám loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun.

Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová Novinkám sdělila, že žádná koaliční jednání k sektorovému zdanění bank dosud neproběhla. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že předem svůj postoj nebude zveřejňovat.

Co se týče očekávaného výběru daně přes deset miliard ročně, STAN se odkazuje na Slovensko a další státy, které už mají se sektorovým zdaněním zkušenosti.

Rozhodnutí ohledně případného zavedení daně by mělo v koalici padnout v průběhu léta. Poslanec STAN Lukáš Vlček Novinkám sdělil, že jeho hnutí chce počkat na výsledná čísla z výběru windfall tax od bank za první dva kvartály. „Můžeme ale vidět, že banky takzvaně optimalizovaly své hospodářské výsledky s cílem zaplatit co nejnižší daně. O detailnějších parametrech se budeme určitě bavit nejprve s koaličními partnery,“ nechtěl upřesnit, jak vysoká by měla daň být.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka rovněž argumentuje tím, že se banky vyhnuly placení mimořádné daně související s inflační krizí. „Pokud někdo z koalice takový konkrétní návrh přednese, jsme připraveni o něm seriózně debatovat za podmínky, že by výnos takové daně byl účelově určen na plnění zásadního závazku této vlády, který spatřujeme v podpoře bydlení. V tomto případě například v podpoře výstavby nájemního bydlení,“ sdělil Novinkám lidovecký poslanec Michael Kohajda.

Jednat o zavedení daně jsou připraveni i Piráti. „Obecně nejsme proti spravedlivému zdanění bankovního sektoru, záleželo by ale na konkrétních parametrech,“ potvrdila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.

Proti sektorové dani jsou opoziční hnutí ANO a SPD, která se podobně jako ODS obávají možného zdražení bankovních služeb.

Banky se k dani nechtějí vyjadřovat. „Dialog s vládou probíhá neustále a na mnoha úrovních a banky jsou připraveny stát podporovat, například prostřednictvím Národní rozvojové banky,“ uvedl jen mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Zavedení bankovní daně prosazovali v minulosti ve vládě Andreje Babiše (ANO) sociální demokraté. Tehdejší kabinet se ale místo sektorového zdanění dohodl s bankami v roce 2019 právě na zřízení Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun na infrastrukturní projekty. Žádné prostředky do něj ale nevložily kvůli tomu, že stát nepřipravil žádné projekty. Celý projekt tak na začátku letošního května fakticky skončil.

„Bohužel za celou svou pětiletou existenci Národní rozvojový fond nepředložil bankám jediný projekt, banky tedy nedostaly žádnou šanci podílet se na financování projektů tohoto fondu, protože fond žádné projekty k financování nepředložil,“ řekl Novinkám mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.