Stále pracuje přes sto tisíc pětašedesátníků

Zvyšování počtu starších zaměstnanců je trend, potvrzují statistici. Od roku 1995 se počet zaměstnaných ve věkové skupině 60 až 64 let zvýšil o 154 tisíc na téměř čtvrt miliónu v roce 2015.  „Růst zaměstnanosti je patrný především ve věkové skupině 60 až 64 let a je zásadně ovlivněn postupným zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu,“ říká Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Podle expertů se ale zejména ve skupině osob ve věku 65+ projevuje i to, že se ve společnosti zvyšuje počet vysokoškoláků a ubývá fyzické práce. Lidé po šedesátce a zejména po pětašedesátce totiž pracují především v profesích, které jsou sice náročné na psychiku a znalosti, ale nevyžadují žádné extrémní fyzické výkony. Pro tuto skupinu je totiž stále dostatek nabídek pracovních příležitostí, aniž by se vystavovali tlaku „mladší konkurence“.

„Starší pracovníci jsou loajální, nevyžadují neustálý růst platů, jsou spolehliví a snaží se skutečně prokazovat v práci výsledky,“ říká 38letý podnikatel Petr, který s oblibou tuto skupinu pracovníků zaměstnává.  „Zkušenosti a nápady na řešení krizových situací, ze kterých se mladší kolegové hroutí, získávám od starších kolegů zdarma jako bonus,“ dodává.

Podle sociologů s rostoucí vzdělaností přestávají být totiž hlavním motivem snahy udržet se v pracovním procesu jen peníze. Generace, která odcházela do penze na přelomu tisíciletí, tedy generace bez větších úspor a bez penzijního připojištění, skutečně hlavní motor pokračování v práci spatřovala v tom, aby zabránila velkému finančnímu propadu.

Starší, vzdělaní pracovníci ale v současnosti spíše nechtějí ze dne na den zažít propad do společenské a sociální izolace, i když finance samozřejmě hrají určitou roli stále. Projevuje se i fakt, že v řadě profesí, jako jsou pracovníci v manažerských postech, učitelé, duševně pracující, vědci, špičkoví technici, lékaři, není pro výkon práce podmínkou bezchybný fyzický stav.

Ne každý zaměstnanec, který překročil šedesátku, je ale nadšený z toho, že bude dál zaměstnán, či touží po tom pokračovat v práci, upozorňují lékaři a gerontologové. Zejména lidé, kteří například tři desítky let tvrdě pracovali ve fyzicky namáhavých profesích, nemají zájem tak pracovat i nadále. Řadu profesí nelze ve vyšším věku ani provozovat.

Je třeba počítat s tím, že řada lidí ve věku 65+ si chce ještě užít život, cestovat, věnovat se rodině či svým zálibám. Prodavačka, která seděla 40 let za kasou, patrně nebude mít touhu sedět na tomto místě dalších 20 let. Ne každý člověk v tomto věku je také zdráv a fit. Zde není možné paušalizovat, shodují se experti.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří čeští senioři k těm, kteří jsou ochotni pracovat dobrovolně déle, což se týká zejména lidí ve věku 65+. Srovnáme-li podíl zaměstnaných ve věku 65+ k celkovému počtu pracujících, tak podle údajů ČSÚ a Eurostatu se Česko nachází někde uprostřed tabulky s podílem 2,13 procenta.

Nejvíce lidí ve věku 65+ pracuje v Portugalsku (5,21 %), Estonsku (4,34 %), Velké Británii (3,78 %) a ve Švédsku (3,66 %). Naopak nejméně na Slovensku (0,78 %).