Článek
Nejnižší minimální mzdu mají jednoznačně zaměstnanci na Ukrajině, kteří si vydělají v přepočtu 2 950 korun (113 eur). Následuje Albánie (161 eur) a Makedonie (195 eur).
Naopak nejvyšší minimální mzdu mají zaměstnanci v Rakousku, kde si vydělají v přepočtu 43 729 korun (1677 eur). Rakousko nemá stanovenou hranici minimální mzdy státem, ale jde o průměr nejnižších mezd, které udělují zaměstnavatelé zaměstnancům dobrovolně.
Zvýšení minimální mzdy z 11 tisíc na 12 200 korun schválila v pondělí vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky tak kabinet splnil svůj slib z programového prohlášení, v němž se zavázal, že minimální mzda dosáhne minimálně 40 procent průměrné mzdy. [celá zpráva]
| Minimální mzda v regionu střední a východní Evropy | |
|---|---|
| Země | Minimální mzda (v eurech) |
| Ukrajina | 113 |
| Albánie | 161 |
| Makedonie | 195 |
| Srbsko | 247 |
| Rusko | 278 |
| Rumunsko | 322 |
| Lotyšsko | 370 |
| Litva | 380 |
| Maďarsko | 411 |
| Chorvatsko | 431 |
| Slovensko | 435 |
| Polsko | 455 |
| Průměr regionu | 461 |
| Česko | 467* |
| Řecko | 684 |
| Slovinsko | 805 |
| Rakousko | 1677 (jde o průměr nejnižších mezd zaměstnanců) |
| Zdroj:Mazars CEE Tax Guide 2017 *od 2018 | |
Srovnání v rámci regionu je orientační. Zatím totiž není jasné, zda a o kolik zvýší minimální mzdu i další země. Například na sousedním Slovensku ministerstvo sociálních věcí navrhlo nárůst minimální mzdy od ledna příštího roku na 480 eur z letošních 435 eur, tedy o 10,3 procenta.
Už dříve se pro výrazný růst minimální mzdy vyslovil premiér Robert Fico, podle něhož by nejnižší výdělek na Slovensku měl v roce 2019 přesáhnout hranici 500 eur.
Skokové zvyšování minimální mzdy v Česku kritizují zástupci podnikatelů, například Hospodářská komora ČR. „Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 Kč, letos ji vláda zvýšila o 1 100 Kč a nyní chystá zvýšení o dalších 1 200 Kč od ledna 2018. Přitom zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu,” uvedla v pondělí v prohlášení.
Odkazuje se přitom i na studii Vysoké školy ekonomické z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 1996–2015. Vyplývá z ní, že zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky a poté přistupují i k propouštění. Řada ekonomů oslovených Novinkami se obává, že razantní zvyšování minimální mzdy může ohrozit méně kvalifikovaná pracovní místa, protože firmy budou raději investovat do automatizace a robotizace provozů. [celá zpráva]