Koupila jsem máslo za dvacku. V Polsku jsou potraviny stále výrazně levnější

Za dvanáct základních potravin, mezi nimiž jsou třeba mléko, máslo, vejce, kuřecí prsa, olej nebo pečivo, zaplatí zákazník v Polsku v přepočtu 400 korun. V Česku zhruba o 140 korun více.

Na Slovensku se potraviny dlouhodobě drží na podobných, ale stále o něco vyšších hladinách než v tuzemsku. Nákup vybraných potravin tam vyjde na 556 Kč.

V Německu zákazník zaplatí zdaleka nejvíce, nákup ho vyjde na 753 korun.

„Polské potraviny jsou a jistě ještě nějakou dobu budou nejlevnější v Evropské unii. V Německu jsou podle dat Evropského statistického úřadu ceny mírně nad průměrem, zatímco potraviny v Česku asi deset procent pod ním,“ shrnul agrární analytik Petr Havel.

„Samozřejmě i v Německu lze, zejména v blízkosti hranic s Českem, nakoupit i levněji, uvedené ceny ale ukazují reálný průměr,“ podotkl.

Přestože ceny v polských obchodech už pro Čechy žijící v příhraničí nejsou tolik výhodné jako před rokem, kdy tam ještě platila nulová daň z přidané hodnoty u základních potravin, stále sem nakupovat jezdí.

Minulý pátek dopoledne bylo parkoviště před supermarketem Biedronka v polské obci Olza téměř plné. Až na pár výjimek zde parkovala auta s českou značkou.

„Ano, mám plný vozík, i když kurz zlotého už není tak výhodný, blíží se šesti korunám místo pěti, a Poláci navíc zdražili. Koupila jsem například máslo za 21 korun. Když vezmete dva chleby, tak stojí 22 korun,“ ukazovala seniorka Lenka Čížková, která do Biedronky přijela z Ostravy.

V Česku stojí máslo v průměru 50 korun, pokud máte opravdu štěstí, narazíte na akci, kde stojí o deset korun méně. Za 22 korun už pak v Česku nepořídíte ani ten nejlevnější konzumní chléb.

Kromě potravin zde paní Čížková kupuje i cigarety. „Krabička tu stále vyjde pod stovku. Beru cigarety i pro sousedy,“ vysvětlovala důchodkyně a pochvalovala si nejen ceny, ale i kvalitu polských potravin.

V Česku začínají ceny cigaret zhruba na 131 korunách.

Další dvě seniorky přijely do Biedronky z Opavy. „Jezdíme pro máslo, mléko, sýry, ale i kuřecí maso. Mají tady kilo kachny za 54 korun,“ popsaly ženy s tím, že po cestě se zastaví ještě v zahradnictví pro květiny na zahrádku.

„V Polsku nedošlo ke kolektivizaci a je tam větší konkurence menších aktérů, což utváří ostrůvky cenové autonomie. U nás a na Slovensku je vždy několik velkých hráčů jak u výroby potravin, tak i u jejich prodeje,“ vysvětlil cenové rozdíly profesor Michael Lošťák z České zemědělské univerzity.

Podle jeho kolegy ekonoma Tomáše Maiera obecně platí, že čím větší trh, tím je pro dodatečný vstup investorů zajímavější. Větší konkurence pak více tlačí na pokles cen.

„Další záležitostí je podnikatelské prostředí. Třeba když chce někdo v Česku postavit supermarket, tak získat stavební povolení trvá v průměru dva roky, v Polsku je to půl roku. Obchodní řetězce samozřejmě za vyšší ceny obecně mohou. Vždy si ale dovolí jen tolik, kolik jim dovolí konkurence,“ dodal Maier.

V německých supermarketech by zákazník zaplatil v průměru skoro o třicet procent více. Vůbec nejdražší tam je maso. Kilo kuřecích prsou vyjde v průměru na 286 korun. Dražší jsou tam ale i uzeniny a vejce.

Levněji ale v Německu jednoznačně vyjde veškerá drogerie od zubní pasty až po aviváže, kapsle nebo prášky na praní. Výhodněji než v tuzemsku tam pořídíte i kuchyňské potřeby jako pytle na odpad, alobaly a potravinové fólie.

Ušetřit se dá i na některých sladkostech, kávě, alkoholu či krmení pro domácí mazlíčky.

Z porovnání dvanácti základních potravin vychází, že v Česku jsou nejdražší rajčata, která stojí v průměru 57 korun za kilo, jablka či třeba řepkový olej, který u nás stojí v průměru 49 korun.

Naopak nejvýhodněji lze v tuzemsku koupit celé kuře, které vyjde v průměru na 67 korun za kilo, a také vejce, jejichž cena se pohybuje okolo 43 korun za 10 kusů.

„V případě cen jablek je hlavní příčinou letošní neúroda, dubnové mrazy a skutečnost, že jablka jsou nejkonzumovanějším ovocem, což v praxi znamená vysokou poptávku,“ vysvětlil analytik Havel.

Česká vejce jsou vůbec jedna z nejlevnějších v Evropské unii. Výkupní ceny u chovatelů zůstávají nízké, ačkoliv se dá očekávat jejich postupné mírné zdražení, a to hlavně kvůli zákazu klecových chovů a s ním spojenými náklady.