Srdceryvný příběh o konci podnikání? Podvodné e-shopy vás připraví o peníze

„Na první pohled může e-shop působit zcela seriózně. Dokonce své výrobky prezentuje jako ryze českou produkci a doplňuje je dojemným příběhem. Vše je podtrženo ilustračními fotografiemi, které působí profesionálně a nedávají spotřebiteli důvod pochybovat o solventnosti takového e-shopu,“ upozornila spotřebitelská organizace dTest s tím, že i takovýto e-shop může být ale pouhý podvod.

Lidé by si proto na daném webu měli ověřit, od koho nakupují. Tedy najít obchodní název, adresu sídla nebo provozovny a u české firmy také IČO. Pokud místo toho narazí pouze na online formulář nebo e-mailovou adresu, je namístě zbystřit.

„Pokud má člověk k dispozici pouze elektronickou komunikaci, aniž by věděl, kde se nachází fyzická adresa prodejce, výrazně se tím snižuje jeho šance na úspěšnou reklamaci nebo vrácení zboží,“ řekla ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Je třeba si i prohlédnout obchodní podmínky. Ty by u českého e-shopu mimo jiné neměly obsahovat ustanovení, která by jakkoli zkracovala zákonná práva kupujícího. Nemělo by tam tak třeba být, že zboží zakoupené online lze vrátit pouze do pěti dnů namísto čtrnácti nebo že tato možnost je zcela vyloučena.

Pokud člověk výše zmíněné informace získá, ale stále si není jistý, zda je nákup bezpečný, měl by sledovat i další faktory. Například nestandardně vysoké slevy, jejichž odpočet běží na výrazném časovači a vybízí k rychlému nákupu s tím, že zbývá posledních deset minut.

Myslet by měli lidé i na to, že různé certifikáty nebo ocenění typu e-shop roku nemusí mít žádnou vypovídající hodnotu. Recenze je také vždy lepší hledat na nezávislých recenzních portálech než věřit těm, které e-shop zveřejňuje na svých stránkách nebo sociálních sítích. Tam může totiž negativní příspěvky snadno odstranit.

Spotřebitelé by měli také vždy ověřit, zda se nenachází na seznamu rizikových e-shopů České obchodní inspekce. Jak tedy postupovat, pokud zákazník zboží objednal, zaplatil, ale objednávka vůbec nedorazila?

„Nejprve by měl kontaktovat prodejce jakýmkoli dostupným způsobem, například e-mailem nebo zprávou na sociálních sítích. Předmětem sdělení může být dodatečná lhůta k plnění, případně odstoupení od smlouvy v rámci čtrnáctidenní lhůty. Pokud prodejce nedodá zboží ani ve stanovené dodatečné lhůtě, lze odstoupit od smlouvy,“ doplnila Hekšová.

Pokud jsou veškeré pokusy o kontakt neúspěšné a člověk nemá žádnou možnost dohledat prodávajícího nebo ho identifikovat, například protože e-shop již není dostupný na původní doméně, může se obrátit na svou banku a požádat o chargeback. Ačkoli banka nemá povinnost peníze automaticky vrátit, pokud spotřebitel předloží potřebné dokumenty, například potvrzení o objednávce, existuje šance, že reklamaci platby uzná a peníze vrátí.

„Pokud ani tato možnost nevede k vyřešení situace, může se spotřebitel obrátit na policii a podat trestní oznámení pro podezření z podvodu,“ uzavřel dTest.