Článek
„Už nyní se potýkáme s nedostatkem kamene po celém Česku,“ upozornila ředitelka závodu Zdroje společnosti Skanska Michaela Wranová. Skanska letos dokončila obchvat Karviné, za sebou má i další stavby a modernizace dopravních cest.
Nové dálnice i tratě
Podobně vidí situaci i zástupci dalších velkých stavebních společností, které Právo oslovilo. „V Česku je téměř nemožné rozšířit stávající ložiska či otevřít nové dobývací prostory. Využití recyklovaných materiálů zase naráží na předpisy, které je neumožňují plně využívat,“ sdělila Iveta Štočková, mluvčí Vinci Construction CS.
V plánu je přitom výrazné urychlení výstavby a zahájení odkládaných projektů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) sáhl k možnosti financovat projekty soukromými investory. Začít by tak měla například stavba severní části pražského okruhu, středočeských úseků dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, modernizace železniční trati z Brna do Přerova nebo stavba vlakového spojení z centra Prahy přes ruzyňské letiště do Kladna.
Kámen bude potřeba nejlépe z blízkých lomů. „U silničních projektů se jeho podíl na ceně stavby pohybuje od deseti do 25 procent, podle počtu mostů, množství násypů a jejich druhu nebo podloží stavby,“ uvedl Zdeněk Ludvík, předseda správní rady společnosti MI Roads. Čím vzdálenější lom je, tím dražší je doprava a tím více zatěžuje životní prostředí. „Pokud nebude možné otevírat nové kamenolomy, velcí hráči na trhu budou tlačit svoje ceny výš,“ dodal Ludvík.
Liniový zákon, který usnadní vyvlastňování, platí. Senátoři neuspěli u ÚS
Současné lomy se blíží ke svým limitům. U některých je povolení k těžbě vydané už před desítkami let, jsou uzavřené či opuštěné. Báňskou terminologií se nacházejí v režimu dlouhodobého zajištění. Obnovit těžbu je možné kdykoliv, pokud těžař splní podmínky, například výstavbu protihlukového valu. „Nemusí zahajovat nové správní řízení, případné zahájení těžby je na ohlášku,“ potvrdil v jednom ze stanovisek báňský úřad. Není tedy rozhodující, že obec už s těžbou nesouhlasí a nepočítá s ní v územním plánu.
Ložisek různých velikostí, kde se ještě těžit nezačalo, nebo starých lomů s povolením k těžbě je podle databáze České geologické služby několik set. „V současnosti se dopočítávají zásoby, které zbývají v existujících dobývacích prostorech až k jejich hranicím,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.
Příkladem lokality, kde už obec s těžbou nepočítá, je Radíč na Příbramsku. Dobývání žuly tu úřady povolily v roce 1994, ukončeno bylo roku 1997. Lom se nachází 120 metrů od ochranného pásma barokního zámku Radíč a necelých sto metrů od nejbližších domů.
Nedávno nákladně opravený barokní zámek v Radíči.
Povolení bylo vydáno za ministra průmyslu a obchodu Karla Dyby (ODS), pozemky kolem ložiska vlastní jeho bratr. Nynějším majitelem ložiska je společnost Cromi, u níž je coby skutečný vlastník zapsán Karl Heinz Hauptmann, v 90. letech spojovaný s financováním České sociální demokracie.
Opakovaně prodlužované povolení změnil báňský úřad v roce 2009 až do vytěžení zásob. Místní obecní úřad si ale obnovení těžby nepřeje, stanovené omezení jejího objemu a velká vzdálenost k odběratelům navíc ukazují, že se těžba v místě nevyplatí.
Na Radíči se žula těžila jen dva roky. Před téměř třiceti lety.
Platné povolení vydané báňským úřadem má velkou váhu, jak ukazuje další případ mnohem většího rozsahu. Zděšení místních obyvatel vyvolaly před dvěma lety úvahy firmy Eurovia o obnovení těžba čediče v obci Chuchelna v Českém ráji.
Na místě se netěží od roku 1995 a cenná přírodní oblast byla mezitím zařazena pod ochranu UNESCO. Čedič je však potřebný do silnic a železničních tratí. Podle posledních zpráv firma od záměru obnovit těžbu ustoupila.
V lomu na Radíči se žula přestala těžit už kolem roku 1997.
Usnadnit otevírání lomů a těžbu strategických surovin má právě zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Sněmovna tak přejmenovala počátkem listopadu dosavadní liniový zákon.
„Změna názvu lépe odpovídá působnosti zákona. Česku pomůže s dostavbou dálniční sítě a se začátkem výstavby vysokorychlostních tratí,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka, jehož úřad novelu navrhl. Ložiska důležitých nerostů by měla vláda nově stanovit vlastním nařízením, včetně stavebního kamene a štěrkopísku.
Po Sněmovně schválil zákon tento týden i Senát.
U zámku Jezeří vznikne jezero. Natočili jsme začínající unikátní proměnu lomu na Mostecku
